Srpen 2016

Darlings ♥ #1

30. srpna 2016 v 23:00 | Broken girl |  Darlings ♥
Ahoj, v poslední době mám tendenci vymýšlet miliony nových rubrik a psát do nich miliony článků, které skončí v rozepsaných a pravděpodobně dost z nich nikdy nedokončím, což ale nemůžete vědět... A další z těchto rubrik je Darlings ♥. Tuhle rubriku můžete vidět na opravdu spoustě blogů, protože každý se rád pochlubí svými "úlovky" a já se ráda přidám a jednou za nějakou dobu Vám sem zveřejním článek, ve kterém Vám odhalím, co se mi zrovna líbí ze světa aplikací, hudby, youtuberů, instagramů,... prostě čehokoliv.

moon

Hned na začátku prvního dílu Vám prostě musím představit svůj největší objev letošního léta, čímž je youtuberka MyLifeAsEva (mám připravených spoustu článků inspirovaných ní, ale zatím jsem žádný nedotáhla do konce). Její channel je teda anglicky, takže, kdo anglicky neumí, má bohužel smůlu. Ale kdo umí, může rovnou vyrazit shlédnout nějaké videjko. Nejvíce točí DIY, fitness routine, nebo i typická videa jako Morning routine apod. Já jsem momentálně viděla skoro všechna její videa a určitě plánu dokoukat i ten zbytek a pak už jen čekat na nová (kdybyste chtěli Evu sledovat i na jiných soc. sítích, na jejím kanále najdete odkaz na instagram, twitter, spotify i snapchat).

tiger

Sice nemám ráda, když je na blogu příliš informací, co by mohli prozrazovat, kdo jsem, tohle prostě musím. V článcích ze soustředka a i v bočním menu jste si mohli všimnout písmenka S. a já jsem se rozhodla prozradit, kdo to je, protože jeho youtube channel si prostě zaslouží víc než 255 odběratelů. Nejlepší, nejhezčí, nejdokonalejší trenér, který ale vůbec není fotogenický, což mě štve, ale co už, který nemá přítelkyni a myslí si, že ho žádná nechce, přičemž všechny holky na jeho trénincích z něj úplně tečou je (bubny prosím 🔊 - OK, tuhle větu vlastně nemám ráda) Standa.

Jeho fotografie nezveřejňuji; ani na jedné nevypadá ani z tisíciny tak dobře jako reálně.

Pro dnešek poslední věcí na seznamu mých darlings je (já to tak beru, protože ji používám nejvíce v mobilu) aplikace Spotify. Funguje to podobně jako youtube, akorát bez videoklipů a když si písničky stáhnete přímo z apky do mobilu, tak si je můžete pustit i bez wifi. Musím uznat, že mi přijde, že to mobil celkem vybíjí, ale když vypnete wifi a máte puštěné pouze stažené, tak to vyjde stejně jako, když si pustíte normálně hudbu (aspoň u iPhonu #nohate).

Dream

Pokud máte něco čím se chcete pochlubit vy, hoďte mi odkaz do komentáře nebo aspoň napište, o co jde. Doufám, že se Vám něco z tohoto taky zalíbilo. Snad jste rádi, že jste poznali S. a určitě mu dejte odběr, like, cokoli (cokoli ne, je jen můj, akorát to neví). A snad se někdy dočkáte dalšího dílu ;)
Broken girl

How to makes your family hates you; tutorial 😈

28. srpna 2016 v 18:34 | Broken girl |  Diary
Ahoj, srpen 🔆 na mém blogu nebyl moc bohatý na články... Vlastně je to měsíc s nejnižším počtem článků (přičemž paradoxně tu byl den s asi nejvyšším počtem návštěv, což dělalo nějakých 40 lidí 👐) a mám takový vnitřní pocit, že za tu dobu tu nebyl ani jeden deníček, což je to, co se právě teď snažím napravit. Jinak, v rozepsaných mám miliony článků, jenže nejsem nijak schopná něco z toho dodělat, takže se to snad zlepší...

Hodně z Vás ví, že moje léto letos za moc nestálo - nebo aspoň mě to tak připadalo. Takto zpětně musím říct, že červenec byl opravdu strašný, ale srpen jsem si celkem užila. Nebylo to žádné léto snů, ale pár zážitků, co stojí za to si zapamatovat - přesto teda doufám, že to další bude lepší 😅. Tak se pojďme vrátit v čase a shrnout si, co se stalo, než léto definitivně skončí.

god

Začátek srpna byl to nejlepší, až teda na pár detailů, jenže nic nemůže být dokonalé a žádné hvězda by nezářila bez tmy 🌃. A takové bylo naše taneční soustředění. I když jsem původně nechtěla jet, protože sledovat J., jak je šťastný s jinou a další mu leze do ..... (btw, tahle další holka mě nenávidí a přitom mě ani nezná 👌) není to pravé ořechové, ale musím uznat, že to bylo asi nejlepší soustředění zatím, ale o tom jste tu už slyšeli (pokud ne a chtěli byste, tak si přečtěte něco z tohoto: 💞, 🙈 a 🌠). Jenže dál už se tu neobjevila ani zmínka o tom, co se děje.

A dělo se přesně toto: Hned v pondělí jsme si s našima a bratrem udělali výlet do Brna - brácha musel k zubaři a poté jsme se vydali na nákupy, kde se mi splnilo jedno velké přání. Konečně jsem si pořídila omalovánky HP, akorát mi chybí pastelky ✏, ale to se dá snadno napravit obzvlášť s blížícím se začátkem školy. Při nakupování se nám stala taková podivná situace - nějaký borec na parkovišti vykládal, že ho okradli a nemá peníze na to dostat se domů. Vybíral peníze od lidí a potom záhadně obcházel okolo aut 🚗 na parkovišti. Prostě to celé vypadalo podezřele, ale všechno proběhlo OK ✔.

harry potter

Ještě ten týden jsem si udělala další výlet do Brna - pro změnu z holkama ze soustředka. A jak jsem již strašně dlouho chtěla, tak jsem se dostala do Starbucks na mé milované Latte ☕. Jinak, jsem si nevybrala v podstatě nic kromě tetovaček (myslím z New Yorkeru). Po příjezdu zpátky domů jsme s jednou z těch holek zůstaly sedět na lavičce kousek od našeho domu a vymyslely způsob, jak si najít kluka 👦, protože kluci z našeho okolí jsou všichni v jednom stejní; májí rádi holky, co se vtírají a postrádají inteligenci, takže jsme si rovnou zkoušely takový ten "postižený" smích 👄, na který určitě nějaké dostaneme.

Druhý den jsem potřebovala být na dvou místech zároveň a asi chápete, že to není reálné 🐉. Ale zjistila jsem, že mám mnohem lepší kondičku 💪, než kdy dřív, protože jak jsem nestíhala, tak jsem musela běžet přes půlku města a zpátky. Nejen, že jsem to zvládla, ale dokonce jsem se ani nijak nezadýchala. Takže jsem nakonec skončila na oslavě narozenin té kamarádky, s kterou jsme trénovaly smích. Chvíli jsme pobyli v pizzerii a pak jsme šli projít místní obchody.

art

Zbytek prázdnin už tvořili pouze náhodné návštěvy u babičky, včetně oslavy jejích narozenin. A teď té poslední návštěvy, která se uskutečnila poslední víkend prázdnin. A s tím souvisí i název tohoto článku. Dělala se grilovačka a já jsem si dovolila pustit písničku. Nenáviděli mě úplně všichni, byli na mě hnusní a já opět neví proč. Ale asi je to můj talent, protože mám pocit, že mě nenávidí všichni (who cares) 🔊.

Jinak, teď se celkem těším na 1. září, protože mi spolužáci mega chybí. Nedávno jsem si psala s jedním spolužákem, který se snaží strašně sbalit nějakou holku a vůbec mu to nejde. Mě prostě chybí ty jeho kecy, jak nic nemá smysl ❤. Duhého jdeme do divadla, kde bude i live DJ, takže to bude naprostá.... však, co čekat od naší paní ředitelky 😳. A večer mě čeká narozeninová oslava našeho trenéra, kde se uvidíme s J.
Doufám, že si posledních pár dní užíváte, jak to jen jde.
Broken girl

My first memory of you 💎

24. srpna 2016 v 22:04 | Broken girl |  TT
Ahoj, momentální téma týdne je perfektní příležitost, jak Vám vnutit další článek o mém milovaném J., protože když o něm pořád mluvím přede všemi, tak o něm můžu i pořád psát. Pokud to nenávidíte již teď, tak to máte blbý 😛 a radši si ani nepředstavujte, jaké to je mě znát osobně 😅... Ne, dělám si srandu, ale článek o J. to bude.

Každý má miliony vzpomínek na lidi okolo sebe. Některé postupně blednou a upadají v zapomnění, zatímco jiné Vám ulpí v mysli a nezbavíte se jich, ať se snažíte sebevíc. Paradoxně si většinou pamatujeme to zlé a to pěkné pozapomínáme (hlavně já to tak mám; zeptejte se mě, co zlého mi někdo v okolí udělal a dám Vám podrobný seznam, ale zeptejte se na to pěkné a stěží vymyslím tři věci 🙈). A jelikož je téma týdne První vzpomínka chci se zaměřit na to pěkné - na začáteční vzpomínku na jednu pro mě velice důležitou osobu je normální, že u toho přemýšlím nad tím, jestli si neudělat umělé nehty?? a jak možná tušíte, nebo jak jste rozluštili v prvním odstavci (kdo nemá rád škrkané písmo, tomu se omlouvám, ale já z toho mám takový lepší pocit ✌) je to J.

Vždycky jsem přemýšlela, kolik dní je to přesně ode dne, kdy jsme se poznali. Ale hlavně ☝! Věděla jsem, jak to zjistit. Stačilo otevřít deník, kam jsem si zapisovala jména všech kluků, co se mi tak zhruba od 8. třídy líbili, a zážitky s nima. Přesně, jak jsem si pamatovala, bylo tam přesné datum, a tak Vám můžu říct, že se vracíme přesně do roku 2013 📆.


love


Budík ⏰ odzvonil 8 hodin ráno. Sice jsem už pociťovala první známky nervozity, přesto jsem bez problému vstala (zlatý starý časy - teď když mi někdo řekne, ať vstanu v 11, mám s tím problém). Nedokážu si vybavit, co jsem snídala 🍝, nebo jestli jsem vůbec snídala, ale vím, že 30 minut před začátkem prvního letního tréninku (tenkrát jsme měli soustředění podobným stylem jako jsou příměstské tábory) jsem vyšla z domu směrem k místu konání. Věděla jsem, že tam nebude nikdo, koho bych znala, a tak jsem stála na druhé straně silnice neschopná přejít. Vytáhla jsem z kapsy mobil 📱 - tenkrát to byla ještě některý z mých starých sony ericssonů neumím to už ani napsat a napsala kamarádce pro nás dvě tak typickou zprávu: Teď ti budu chvíli psát, protože jdu někam, kde nikoho neznám a připadám si blbě. Kamarádka odepsala OK a já se rozhodla přejít silnici. Doufala jsem, že mě nikdo neuvidí, protože můj styl přechzení silnic je... no, řekněme... ne zrovna bezpečný...

Jestli mě někdo viděl nebo ne se můžeme dohadovat jak chceme, protože nikdy prostě nevíte, kdo Vás doopravdy sleduje, kdo jen tak zírá do prázdna, kdo sleduje něco vedle Vás a kdo se dívá úplně jinam 👀. Co můžu ale říct s jitotou je, že mě mohl vidět úplně každý, jelikož všichni seděli v zahrádce aka zase neví, jak tomu říkat. Ale na druhou stranu jsem za to ráda, protože je jednodušší vmísit se mezi lidi venku, než vejít do místnosti, kde Vás sledují oči všech přítomných. A tady to všechno začalo přes 3 roky utrpení, myslení na něj ve dne v noci, probrečené každé možné příležitosti (hlavně narozeniny #youknowwhatImean), miliony nadějí k ničemu přátelství, které mi vydrželo ze všech mých současných nejdéle.


city


Seděl na kraji lavičky a díval se do svého HTC📱. Na sobě měl červenou košili👔 a občas zvedl svoje královsky modré (když se v taneční skupině učíte barvy 😂) oči, aby se zasmál nějaké narážce na někoho v okolí nebo nejčastěji právě na něho. Měl úžasný úsměv a prostě ty oči ❤ #inlovewithhiseyes. Nedokázala jsem se v jeho přítomnosti přestat usmívat, ale protože ostatní vykládali vtipné zažítky z jejich thug lifů, nevypadalo to nijak divně. Po chvíli jsme se přesunuli dovnitř a začal první trénink. Jelikož jsme byli rozdělení na skupiny a on byl v té druhé, seděl tam na židli, sledoval svůj mobil a jen občas zvedl hlavu, aby se rozhlédl, co se děje okolo. Z tancování si nepamatuji nic snad kromě toho, že jsem se nedokázala soustředit 😀.

Ale okamžik, kdy bych se do něj zamilovala 100% (jakože kdybych už nebyla, protože #hiseyes prostě stačili), přišel, když skončil náš trénink a začal ten jeho (teď je možná vhodná chvíle říct, že on tam vlastně nebyl jako tanečník, ale jako lektor...) Já jsem zůstala sedět s mobilem v rohu místnosti, protože jsem tam ještě nikoho moc neznala a celkově... náš #sociallife byl dost podobný. On stál ve předu místnosti, která je hodně malá, takže výhled perfektní a jako ve všech tanečních filmech, tak i tady je zrcadlová zeď, takže perfektní výhled na všechny strany #perverzníjásederenapovrch. Jelikož má rád posilování, chtěl tak zahájit jejich trénink. Zadal jim myslím 20 kliků, jenže nedovedete si představit, jak jejich snaha o "kliky" vypadala. Nemohla jsem se jim přestat smát a on očividně taky ne, protože řekl směrem ke mě a ještě jedné holce, kterou vždycky záhadně vynechávám z příběhu: "Zaberte nebo si holky budou myslet, že jste slabí." A potom mrknul 💟 moje srdce se prostě zastavilo.

A přesně tohle je moje první vzpomínka na něj. Vím, že on by si nevybavil snad ani, že tam vůbec byl, ale pro mě znamená hodně.
Broken girl

Nej 💞 of Soustřeko 2k16

19. srpna 2016 v 0:35 | Broken girl |  Diary
Ahoj, nakonec se z tohoto stává oficiálně druhý a poslední článek ze soustředění. Z názvu asi chápete, že plánuji vypsat 3 nejhorší a 3 nejlepší zážitky, chvíle, nebo tak něco ok, tak to z názvu asi nejde pochopit 😂. Občas to bude zní strašně povýšeně, namyšleně apod. ošklivá slova, ale takový jsme prostě my, co jsme na pokoji byli ✌ Kidding.. Ale určitě to berte s nadhledem.

friends

Tak, abysme mohli skončit tím dobrým, musíme začít tím špatným, takže My worst 3:

1. Inteligentně pojatý trénink 👑 - máme jednu trenérku, kterou jsem nikdy neměla ráda jako tanečnici a v poslední době (tak 2/3 roky) ji nemám ráda ani jako člověka. Nikdy jsme nezapomněla na její přání k mým 16-tým narozeninám, které zakončila větou: "A kolik, že ti vlastně je?" Její tréninky nemám ráda už z principu a většinou ve chvíli, kdy se otočí, tak akorát sleduji okolí a nedělám naprosto nic z toho, co bych měla; pozitivní je, že nejsem sama ✔. Ale tento trénink byl trochu jiná liga: protahování jsem nepochopila doteď a myslím, že ani ona sama neví, kterou nohu protáhla a kterou ne, protože na co protahovat obě stejně.

2. Skoro jóga 🏆 - Od loňského roku se tato jóga, která vlastně není jóga (težký vysvětlit 🙈), stala tradicí - pro mě rozhodně nechtěnou tradicí. Vždycky je nás v místnosti milion a místa minumum. A letos se mi to podařilo ještě vylepšit oproti jindy a začalo mi křupat v kotníku #prayformyankle ✌.

3. Scary nigh 🌠 - Tohle bude znít jako blbost, za kterou si rozhodně můžeme samy a zpětně je to dobrá vzpomínka, takže jsem si nebyla jistá, kam ji zařadit. Ale jelikož byla v danou chvíli děsivá 👻, dala jsem ji do worst. Naše milá normální přizpůsobivá kamarádka (asi chápete, že žádné z těch zájmen s ní nemá nic společný 😈) vzala deník jiné holce a přečetla nám ho. A co z toho vzniklo? Noc, kdy jsme se všechny bály, že ta holka na to přijde a ublíží nám 🔪. Jelikož tam byly patrové postele a ta holka spala dole, dělaly jsme si srandu z té kamarádky, co spala nad ní. Z toho nakonec vznikla hláška: "Kdyby měla dost dlouhý nůž, tak tě může zabít skrz postel".

friends

A teď ten dobrý konec v podání My top 3:

1. Objímání S. 💝 - (Super rychle kdo je S.: nejlepší, nejhezčí, nejdokonalejší trenér, který nemá přítelkyni a myslí si, že ho žádná nechce, přičemž všechny holky na jeho trénincích z něj úplně tečou 💦). Takže asi chápete, jak se tohle dostalo na první místo - obzvlášť, když jsme se objali 3x. Je to úplně nejdokonalejší pocit, protože je trochu vyšší než já, takže jsem stála na špičkách a na tváři cítila jeho strniště 😍 Prostě awww...

2. Poslední trénink se S. 🔝 - Jak asi chápete po předchozím bodu, tak tohle je prostě zážitek snů. Dokonalý trénink zakončení natočením videa a hromadným objetí S. (takže jsem ho vlastně objala 4x ✔).

3. Záveřečná 👍 - A poslední místo v tomto článku bezpochyby zabírá totální srdcovka - závěrečná párty 🎉. Atmosféra letos sice nebyla taková jako loni (venkovní prostory nešly využít a vnitřek je prostě omezující), ale stejně by to nebylo ono. A hlavně!; nestaly by se ta obejmutí.

Až teď mi došlo, že by bylo lepší, kdybych prvně vždycky napsala trojku pak dvojku a nakonec jedničku, aby to šlo postupně, ale tak co už 👅 ... Jinak, tohle je teda poslední článek na toto téma - v rozepsaných mám asi 300 článků, ale žádný zatím není zdárně dokončen, takže se nechte překvapit, co to bude příště 👄
Broken girl

Akce O. 🙈

13. srpna 2016 v 17:08 | Broken girl |  Diary
Ahoj 👋, původně jsem chtěla pokračovat v sérii článků ze soustředění, ale stalo se něco, co se toho tak trochu týká a zároveň je to o něčem úplně jiném. Kdo jste někdy četl menu víte, že se pod nadpisem Boys nachází tři písmena a popisy, co tato písmena na tomto blogu znamenají. Bylo tady snad milion článků o O., ale myslím, že tenhle jeden si zaslouží... Nebo spíš si ho zasloužím já 👑, protože to chci ze sebe dostat ven.

music

Nechci tu psát 📝 hodinový popis, jak tohle vše začalo. Sama si tím nejsem jistá, protože se mezi námi stalo spoutu věcí, o kterých ani jeden z nás neví, nebo popřípadě o nich ví pouze jeden z nás. A čas ⏳, který za tu dobu uběhl, v tom taky nadělal velký zmatek. Ale kdyby náhodou někdo opravdu vůbec netušil, pár důležitých detailů Vám povím: S O. jsme se poznali před nějakýma 4 - 5-ti letma. Celou tu dobu jsme ve stejné taneční 💃 skupině, akorát každý z nás dělá jiný taneční styl. Já jsem jednu dobu zkoušela i ten styl, co dělá on, jenže mi hodně vadili ti lidi tam a já jim, takže jsem se vrátila k tomu původnímu stylu. Já mu kdysi napsala z cizího účtu na fb, kvůli čemuž jsme se pohádali. Pár let jsme vedle sebe trávili ignorováním jeden druhého, než mi 26. prosince 🎄 napsal, že na mě myslí a nechal kvůli mě jinou. Taky se mě zeptal na venek a když jsem odmítla, dal si mě do bloku. A teď jsme tu.

Začalo soustředění a stalo se to, co každý rok; potkali jsme se samozřejmě už v místě odjezdu, kde jsme na sebe vrhli pár neutrálních pohledů a pokračovali do autobusu. Jelikož vždycky jezdíme 2 autobusy 🚌, automaticky jsme s kamarádkami zvolili ten druhý, než on. Pak přišel týden míjení se a pomluv ✌ Ve vzkazích, což je vysvětleno v předchozím článku, se objevil dopis: Miluji O. bylo tam celé jeho jméno a příjmení, ale to se sem prostě nehodí. Já jsem ho nepsala - to Vám můžu říct se 100% jistotou, protože kdybych to psala, tak bych o tom asi něco věděla. Ale vysvětlete to jiným - kamarádka si zapisovala každodenní hlášky a důležité události. Při tom dni, kdy se ten vzkaz četl, jsem v jejím sešitě našla, že já jsem vyznala lásku O. 👌.

sad

Týden jsem nějak přežít zvládla ✔, ale nutilo mě to přemýšlet nad tím, co se stalo před tím. Nad tím, co kdyby ten vzkaz někdo myslel vážně a pak by spolu skončili a byli šťastní? Já vím, že podle mých článků to vypadá, že nikomu jejich vztahy nepřeji :D. A taky hlavně nad tím, co mi v tom prosinci psal. Nakonec mi to nedalo a podařilo se mi přesvědčit J., aby mu napsal, aby si mě oddělal z bloku. J. mi to sice slíbil, ale oba jsme věděli, že to nemusí poslechnout. Ale co se nestalo? Poslechnul 👂.

Napsala jsem mu až někdy večer po menším množství piva na odvahu. Ze začátku jsem nebyla ani nějak nervózní, ale ve chvíli, kdy se mu zpráva doručila, jsem myslela, že od nervozity umřu. Odepsal mi za chvíli a po asi 30-ti minutách, kdy mi J. radil, co největší blbosti, co mu napsat stejně mu strašně strašně a dalších milion strašně moc děkuji, že tu byl, bylo jasno. Celý to mělo být z hecu, ale něco mi na tom prostě nesedí. Když se ho zeptáte z jakého, tak píše milion slov mimo téma, z nichž je každé třetí nevím. Přijde mi, že lže. Lže úplně pokaždý. Teď je jenom otázka, komu lže... Mě nebo sobě?

Jinak, co se mi nedávno stalo a chtěla bych to víceméně zapomenout, tak jsem potkala J. v kině. Byl tam s jeho holkou a kamarádkama, což bylo celkem vtipný, protože celý kino ví, že tam ty kamarádky potkal náhodou, protože na sebe řvali jak debilové, ale co už... Stejně se teď tlemím jako píča, když jdu kolem kina, protože myslím na něj...
Broken girl

Soustředko 2k16 🌠

7. srpna 2016 v 22:51 | Broken girl |  Diary
Ahoj, tak jsem po týdnu zpět a plánuji Vám oznámit, jak jsem se za tu dobu měla a tak nějak jsem si všimla, že jsem Vám dokonce ani nenapsala kam jedu, čímž bych asi mohla začít. Takže zopakuji něco, co asi víte; tancuji v jedné street dancové skupině stejně jako každý rok v létě 🔅 naše skupina má taneční soustředění, na které se mi sice letos obzvlášt nechtělo, ale stejně mě "donutili" jet a narovinu? Jsem ráda 💘 Stalo se hodně věcí, a tak už na začátku říkám, že to rozdělím do více článků, abyste věděli opravdu všechno. A tento první bude takový obecný.

blue

Takže, jak to všechno začalo 📆. V den, kdy u nás byla zrovna pouť, byl odjezd, což se mi ani trochu nelíbilo. Ne kvůli tomu, že bych měla nějak v lásce poutě - zajdu se na chvíli podívat ráda, ale nějak extra mě to nebere - ale kvůli tomu, že jsme museli změnit místo odjezdu na vzdálenější a celkově složitěji dostupné. Ale všechno se to poddalo... Cesta 🚌 byla dlouhá, ale to se dá celkem čekat, když jedete přes celou republiku. Počasí se různě střídalo a ty chvilkové deště byli skvělým odpočinkem od celodenního vedra.

Dojeli jsme akorát na oběd 🍲, který byl znatelně lepší než loňský, za což se zasloužila změna kuchařky, kterou vtipně a taktně okomentoval náš trenér: "No, letos je tady ta paní kuchařka taková hubenější." Oběd zakončil krátký proslov a rozdělování pokojů. A jak je pro nás zvykem, naše skupiny holek byla pro ostatní vzduch, takže jsme dostali pokoj až mezi posledními společně s jednou holčinou, která s námi byla už kdysi, někde ve třetím patře. Šli jsme se ubytovat do té hrůzy 🏯 a vyrazili na první trénink se strašně pěkným trenérem.

enemies

Večer 🌌 na pokoji nám ukázal, že se ve zdech skrývá víc hmyzu, než kolik je obyvatel na "hotelu". Na našem pokoji to bylo konkrétně rejno *spojení hejna a roje do jednoho* kutilek 🐝 *něco jako vosy, ale mnohem větší*. Ale v případě nouze bylo naším pokynem zavolat zkušeného sršňobijce s cucákem na krku (o tom až v druhé části, kde budou všechny vztahy, shipy, drby apod.), což jsme naštěstí nemuseli udělat ani jednou. Zvládali jsme bojovat samy, což jsme vůbec neměli zakázané... pšššššt...

Tréninky byly náročné, ale naštěstí (díky počasí za to, že bylo takové, jaké bylo) jsme oproti loňskému roku zůstávali ve vnitř a podobné věci, jako venkovní trénink na betonu se stávali pravdu výjimečně - pamatuji si myslím dva. Každý večer jsme se potkávali ve společenské místnosti na naši tradici. Vlastně máme takové tradice dvě, ale teď k té ve společenské místnosti. Abych to vysvětlila (tohle vysvětlení si pamatujte i do další části, která se objeví již brzy ⏳): Celý den máme na chodbě k dispozici krabici 📦 (my jsme jí říkali krabička karmy), u které byly papírky a propisky. A vždycky jsme napsali na papírek vzkaz, drb apod. a hodili to do krabice. Následující den ráno to prošlo cenzurou (asi jen polovina prošla 😂) a večer se to četlo v té společenské.

No, a každý, kdo se objevil v nějakém vzkazu, za to byl potrestán. A jelikož karma fungovala fakt dobře, tak po tom, co jsme si udělali společný piknik s holkou od J., kde jsem občas řekla mírně nevhodnější věci, jsem se ve vzkazech smaozřejmě objevila. Sice to nepsala ona, protože to, co psala ona neprošlo cenzurou (a pak, že to bylo hezký 👌), ale trest přišel stejně. Měli jsme udělat dvojice. Naštěstí se tam dostala spolubydlící z pokoje, takže pecka. Ona si měla zavázat oči a krmit mě pudingem #nenávidímpudingnadosmrti 🍜. Vyšla jsem z toho docela dobře - ani jsem nebyla moc špinavá. Lidi, kdybyste jen věděli, kolik bych toho ještě chtěla napsat...


Některé večery nás čekalo další překvapení v podobě battlu *jakožto skvělý vysvětlovatel Vám říkám, že si to radši najděte na youtube, pokud nevíte, co to znamená*. Battle v breaku byl úžasný a fakt jsem si ho užila - mám natočeno asi milion videí. Streetový battle byl naopak celkem vtipný a videa mám asi tři, ale taky stál za to (hlavně v porotě byl J. a jeho holka tancovala a on vždycky záhadně ukázal na ni 😎 #respekt,protožejsemúplněstejnápíčaaporotcujipodlenašichvztahů

Všechno to zakončila záverečná párty, která měla několik částí. Začalo se čtením drbů 📃, kde jsem naštěstí již nebyla a to jsem to u jedné věci jako dost čekala *ale o tom opět v další části*. Pokračovalo to předváděním našich show, které jsme si měli připravovat v týmech, do kterých jsme byli někdy v pondělí rozděleni. Pracovat jsme na tom měli celý týden, takže jsme samozřejmě začali den předtím v jednu ráno a kupodivu jsme skončili brzy a zvládli to slušně #reklamanavložkyzachránívše. Původně měli být všechna videa na youtube, jenže jelikož to všechny skupiny udělali jako dost úchylné #perverzcamp, tak bohužel nebudou. Pak přišla typická objímací část, kde jsem objala opravdu dost lidí, ale to taky nechám do další části #vážnětochcizkrátit.

Ráno jsme do 10-ti museli vyklidit pokoje, a i když se to zdálo jako nemožné (šli jsme spát ve 3 a měli na pokoji fakt bordel #brejkárlifestyle prostě, když je na pokoji šest kluků), zvládli jsme to a čekalo nám několika hodinové čekání na autobusy. Toho jsme jako každý rok využili k dělání fotek 📷, kterých mám letos opět milion a zase se těším, až si z nich udělám nástěnku. Posledním naším úkolem bylo napsat vzkaz všem, komu jsme chtěli a dát mu ho do obálky, kterou měl každý danou ve vstupní chodbě. I když jsem to nečekala, vzkazů jsem našla celkem dost a největší radost mi udělal můj malý pražák ♥ Pak už čekala jenom několikahodinová cesta domů 🏡

Tohle by bylo pro první část vše. Ostatní části zde budou určitě brzy - vše mám již nachystané v poznámkách, rozepsaných a bůh ví, kde všude, protože je toho opravdu strašně moc... Budu ráda, když si to přečtete; trochu se mnou posdílíte radost a pochlubíte se, co jste mezitím dělali vy, protože si ráda počtu. Těším se, až si oběhnu zítra Vaše blogy 🌠
Broken girl