Make you or Break you

1. května 2016 v 11:18 | Broken girl |  TT
Ahoj, popravdě moc nevím, co z tohoto článku vzejde, ale mělo by to být něco jako shrnutí všeho toho šíleného co se děje v mém životě. Hodně se toho změnilo - nebo spíš já jsem toho sama hodně změnila. A díky tomu jsem tu dost dlouho nebyla - zítra to bude týden přesně...

black

Už několikrát jsem Vám zmiňovala, že chci změnit svoji postavu a hlavně taky život. A taky jsem s tím začala. Každý den doma odcvičím jeden den z 30 day challenge (dělám vlastně 3 zároveň - sedy lehy, kliky a dřepy). Taky chodím každý den, když mám odpoledne volno buď běhat nebo na brusle... Jenže ne vždycky se to vyplácí - občas mi situace, co se dějí, opravdu nahání strach.
Bylo to myslím ve středu, když jsem šla poprvé běhat na místo, kam jsem jako malá chodívala s babičkou. Moc se to tam nezměnilo - odlehlá cestička uprostřed polí, která vede jenom do pole, jediná věc vzdálená pár desítek metrů je výpadová cesta z našeho města. Šla jsem tam samožřejmě sama. Dala jsem si sluchátka do uší a běžela jsem. V dáli jsem zahlédla auto, které stálo, ale mělo rozsvícená světla. (Bylo vlastně na křižovatce; já jsem běžela rovně a ono jelo směrem do kopce). Říkala jsem si, že to bude ok a prostě jenom proběhnu okolo dál a zpátky to vemu někama jinama...
Když jsem se začala přibližovat, auto popojelo asi o 3-4 metry... Takhle to dělalo pokaždé, když jsem se přiblížila. Když jsem probíhala křižovatkou bylo skoro na vrcholku kopce. Se špatným pocitem jsem běžela dál...
Ještě hodněkrát jsem se ohlédla, ale auto bylo pořád nahoře a tak jsem prostě běžela. Skončila jsem na místě, kde se kdysi našli kruhy v polích a zjistila, že jediná jiná cesta vede přímo skrz pole... Byla to taková vyšlapaná cestička mezi řepkou olejnatou. Nechtělo se mi zpátky přes tu křižovatku a tak jsem si řekla: Proč ne? Doběhla jsem pár metrů a zjistila, že jsem až po kolena mokrá, protože ono sice pršelo už ráno, ale v těch "kytkách" se to drží. Nezbylo mi nic jiného, než se vrátit stejnou cestou... Když jsem doběhla ke křižovatce, bylo to stejné auto zpátky dole a zase pomalu vyjíždělo nahoru...
Nedokázala jsem jít dál... Nakonec jsem si řekla, že to vemu stejnou cestou jako to auto akorát přesně opačným směrem. Celou cestu jsem se ohlížela až než jsem došla na tu výpadovou cestu. Od tama už jsem to radši vzala rovnou domů.

vans
Btw, objednala jsem si nové Vansky a budou celé růžové a strašně moc se těším až přijdou :3

Další podobná - možná ještě horší - příhoda se mi stala ve čtvrtek (nebo pátek, ale spíš čtvrtek XD). To jsem byla pro změnu na bruslích. Jela jsem svoji typickou trasu okolo nemocnice, dozadu k zahradám, k malému rybníčku a k nějaké firmě. Skoro nikdo tam nikdy nebívá, což je taky důvod, proč jezdím právě tama.
Jenže když jsem se blížila k rybníčku, viděla jsem tam dva kluky s motorkou. Nevypadali o moc starší než já - vlastně vypadali, že chodí na jeden náš učňák, kam chodí samí tlustí debilové, kteří si myslí, že když mají motorku, patří jim svět (tímto zdravím O.). Říkala jsem si, že si mě ani nevšimnou a půjsou si po svých - jenže to byl omyl...
Když jsem projela okolo nich, začínala cesta stoupat do kopce, takže jsem trochu zpomalila, protože na těch bruslích to nebylo tak jednoduché. Začali na mě pokřikovat: zaber, makej, proč nepřídáš,... Dělala jsem, že to neslyším, i když musela jsem se nad jejich inteligencí zasmát...
Chvíli na to nasedli na motorku a odjeli pryč. Všechno vypadalo ok. Když tu najednou jsem zase zaslechla zvuk motorky - vraceli se. Docela mi to nahnalo strach... Viděla jsem, že tentokrát nezastavují u rybníčku, ale jedou přímo ke mně... Přemýšlela jsem, jestli nejet na druhou stranu silnice, ale řekla jsem si, že by to ničemu nepomohlo, takže jsem dál jela po okraji silnice stejným směrem jako oni. Když se ke mně přibližovali, radši jsem se už ani neotáčela...
Tušila jsem, že už musí být u mě, když mě najednou něco praštilo přes zadek - byl to jeden z těch kluků. Na svojí motorce vyjeli až na kopec a bylo jasné, že budou muset stejnu cestou i zpátky. Rychle jsem vytáhla mobil a dělala, že volám...
Když projížděli okolo mě, měla jsem opravdu strach... Už mi sice nic neudělali, ale já se cítitla, jako bych stála nad propastí a měla do ní každou chvílí spadnout... Začala jsem brečet a měla jsem strach vrátit se domů - co kdyby tam někde čekali? Stála jsem na místě, než jsem úplně přestala brečet. Sebrala jsem zbytky odvahy a rozjela se směrem domů... Všechno již bylo ok, ale na tom místě jsem od té doby ještě nebyla.

grunge

Broken girl
 


Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 1. května 2016 v 12:04 | Reagovat

pěkný :-)

2 osobnivesmir osobnivesmir | Web | 1. května 2016 v 12:13 | Reagovat

Na bruslích neumím. Nedávno jsem šla cvičit ven a posilovací stoje, pustila si nahlas workout music. Ostatní se na mě tak blbě dívali a přitom okolo lidé normálně běhají nebo jezdí na kole...

3 Beatricia Beatricia | Web | 1. května 2016 v 12:14 | Reagovat

To je výborný plán, že sportuješ a děláš něco pro své zdraví a postavu. Jsi odvážná, že chodíš na odlehlá místa. Opatrnost ale není na škodu, protože nikdy nevíš!! ☼☼☼

4 *Shock *Shock | Web | 1. května 2016 v 12:43 | Reagovat

Já se hrozně bojím jít někam na odlehlá místa, mám z nich strach.

5 Gabriella Gabriella | Web | 1. května 2016 v 14:22 | Reagovat

Já mám odlehlá místa ráda, ale nijak často na ně zase nechodím, a na bruslích bych se nejspíš zmrzačila. Ale je to dobrý způsob k udržení postavy :)

6 crazyjull crazyjull | Web | 1. května 2016 v 14:45 | Reagovat

Vůbec se ti nedivím, že jsi se bála. Nevím, co bych dělala v takové situaci já. :D

7 Eli Eli | Web | 1. května 2016 v 18:00 | Reagovat

Proč jsem tenhle blog neobjevila dřív ?
Super článek 😁 Taky bych se asi bála, možná ještě víc.
Taky se teď snažím sportovat, ale na bruslích neumím a nemám ani moc času jít běhat.. Párkrát jsem byla ve fitku a začala jsem plavat ☝ Snad se nám to povede.

8 Eli♥ Eli♥ | Web | 1. května 2016 v 23:16 | Reagovat

určitě si něco pořid! =)

9 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 2. května 2016 v 18:12 | Reagovat

Ti kluci si nejspíš dělali legraci, ale chápu tě, že ti to bylo nepříjemné... :/ Mně by bylo na tvém místě taky.
S tím autem to muselo být docela hrozivý - ještě, když se na tom místě našly kruhy v obilí...
Jo, na kolečkových bruslích neumím, ale kdyby se naskytla vhodná příležitost, možná bych to vyzkoušela :).
Nemyslím to nijak špatně, já vím, že sportuješ ráda... Zase přílišné sportování a zátěž může mít špatný dopad, např. na nohy (chodidla) - může se ti to tam celé pokroutit atd. (Nechci to moc popisovat.) Byli jsme na semináři o chození, nohách a podobně, vysvětlovali nám to...
Já ti ten sport samozřejmě brát nechci a myslím to dobře :) - jen si dej pozor, aby ses někdy moc nepřetahovala, to pak může mít špatný vliv ne jen na ta chodidla, kosti dole atd. (když já vím, že k tomu máš ještě tancování) :).
Jestli to čteš, doufám, že to nebereš nijak špatně :D.

P. S. Já žádné Vansky nemám (a ani Conversky...) - ale líbí se mi :D.

10 Ooomarie Ooomarie | Web | 2. května 2016 v 19:19 | Reagovat

Je dobře že děláš něco pro sebe, ale dávej pozor.. já bych zrovna na takhle odlehlý místa neměla odvahu :-D

11 work-with-kaite work-with-kaite | Web | 2. května 2016 v 19:34 | Reagovat

Fajn článek:)

12 Ev. Ev. | Web | 2. května 2016 v 19:57 | Reagovat

Někdy mám z ostatních lidí docela strach...a tak celkově nerada někam chodím sama. Jednou jsem byla u rybníku se psem a jelo okolo auto, nejspíš nějaký myslivec, ale prostě mi to není příjemný, když jsem takhle někde mimo civilizaci sama... :D

13 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 4. května 2016 v 7:20 | Reagovat

Vím přesně jak si se cítila, nesnášim tyhle pocity, kdy nevíš, co od cizích lidí čekat.. :D Proto už radši na taková místa sama nechodím :) Jinak je super, že si začala cvičit! Já se k tomu nedokážu už od března dokopat :( :D

14 pythonissa3 pythonissa3 | Web | 6. května 2016 v 3:04 | Reagovat

No tk ty pocity chap, asi by mi taky nebzlo nejlepe, ale tak stalo se, patrne I delali srandu, to vis, lidi nevedi jakou moc maji jejich sova a ciny, kazdopdne jsi to prezila... pohod. :] :]

jinak urcite je dobre, ze se sebou neco delas, tky se snazim, ale rcite neni dobre delat jenom vyzvy, vis jak, muzes si tim nporem nicit kouby a tak... nemesis prece delt nejdriv 10a pak treba 300 drepu n konci mesice, ale delej jich 50 kazdy den  uprav jidenicek... :] ze jsem tk smea a radim :]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama