brOKen ♠

18. května 2016 v 20:56 | Broken girl |  Tohle prostě nejde zařadit..
Po vcelku prospané noci se mi podařilo odlepit víčka od sebe a porozhlédnout se po místnosti. Všimla jsem si, že můj mobil zrovna zhasnul. Klidně to mohla být jedna z mých paranoí, ale stejně jsem se podívala, jestli měl nějaký důvod svítit. Důvodů bylo hned několik, ale první, kterého jsem si všimla, byl snap od holky od J. Zajímalo mě, co mi poslala, a tak jsem se donutila posadit se a pustit snap. Prohlédla jsem si fotky od všech ostatních stejně jako to dělám vždycky; nejzajímavější nechávám na konec. No, a pak jsem otevřela ten její...
Seděla na posteli se zeleným prostěradlem v místnosti se zelenou barvou zdí a plakáty filmů. Za ní ležela šedá peřina a někdo zahrabaný v ní... V podvědomí jsem to místo znala dost dobře, ale chvíli mi trvalo, než mi došlo, kde to je. Nemohla jsem tomu uvěřit... Snad ani ona by nebyla taková, aby mi poslala něco takového...
Jenže ona by byla... vlastně je. Pořád vidím před očima fotku J. v jeho pokoji s ní... Její pocit, že vyhrála... Jenže ona vyhrála...

black

Brečela jsem... Říkala jsem si, že se mi to zdá nebo prostě nevím... Nevím, co jsem od toho čekala, ale napsala jsem mu. Odpověď byla jasná už od začátku; všechno to byla zkurvená realita. Válela se u něj doma, čuměla mu přes rameno, co mi píše a nezapomněla mě pozdravovat; není nad slušnost ve chvílích, kdy je někdo pí*a...
Jenže náš chat tím neskončil - nikdy neskončí tím dobrým a můžu si pořád dokola namlouvat, cokoli chci; nikdy se na tom nic nezmění... Jenže vysvětli to mému mozku, srdci, či čemukoli, co ve mě zbylo... Hádka. Asi miliontá v pořadí. Další litry slz, který se ztrácejí do neznáma, aniž by měli jakýkoliv prospěch nebo účel. Jenže tentokrát to mělo jiný konec...
Hodiny schánění chlastu bez jakéhokoli úspěchu... Nechuť k cigaretám a jednoduché řešení v žiletce. Bolest fyzická přece nikdy nemůže bolet tak, jako ta psychická... Což je přesně to, co se mi potvrdilo... Malá jizva na mém koleni se bude hojit pár týdnů a přesto jsem pociťovala úlevu, když jsem žiletkou tu jizvu vyrývala a vymývala ji horkou vodou...

broken glass

Jenže slzy stejně přišli znovu... vždycky si Vás najdou; stejně jako já vždycky najdu ho... Ví o mě všechno a není nikdo jiný, komu bych to chtěla říct. Nevěřím mu... už strašně dlouho mu nevěřím, jenže když jde do tuhého, stejně mu padnu k nohám s celým pravdivým příběhem. Nakonec stejně bolí nejvíc, že mi nevěří...
Nikdy jsem mu nelhala. Volba neříct nic, než lhát, pro mě byla zlaté pravidlo... aspoň u něj.
Broken girl
 


Komentáře

1 Džejní Džejní | Web | 19. května 2016 v 9:03 | Reagovat

myslim, ze ta baba to fakt velmi statocne prehana. si asi musi vselico dokazovat, ked je takato svina. nemam na to slov, podla mna by bolo najlepsie takychto ludi ignorovat, lenze to sa lahsie hovori, ako robi. mrzi ma, ze si niecim takymto prechadzas, ked on bol kedysi tvojou oporou a teraz je vsetko inak.
hadky bolia, to je jasne, a chlast by asi bol lepsi ako to, co si spravila. ale co sa stalo sa uz neodstane. drz sa <3

2 Gabriella Gabriella | Web | 20. května 2016 v 21:34 | Reagovat

Je ubohá...a to hodně -.- upřímně takové lidi nesnáším a chápu že je ti teď hrozně. Bolí to, ale věř že časem se to zlepší, bude to tu pořád, ale zvykneš si :) držím palce ať je ti lépe

3 Fluffy Fluffy | Web | 21. května 2016 v 16:59 | Reagovat

Někdy život píše skutečně strašlivé scénáře. Můj bývalý kamarád je skoro stejný. Věděl, že se fyzicky ničím (popalovala jsem se cigaretami a též řezala, což vlastně dělám doteď) a chtěl poslat fotku toho co si dělám. To já jsem byla píč* že jsem mu ji poslala, protože on ji rozeslal všem jeho kontaktům, ve kterých byli jak mí přátelé, tak mí rodiče.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama