Duben 2016

Day #6 - Mazlíčci

24. dubna 2016 v 11:46 | Broken girl
Ahoj, tak tu máme dneska další část 30 days challenge a to konkrétně 6. den. A otázka pro tento den zní:

"Jaké zvířátko bys chtěla chovat doma?"

baby
Bože, to dítě je tak cute ♥

Jak Vám již z fotky mohlo dojít, vždycky jsem chtěla doma mít želvičky. Líbí se mi, že nevypadají nijak nebezpečně, protože já se zvířat prostě bojím. Neptejte se mě proč, sama to nevím. Ale prostě mám strach... Jednu dobu jsem mámu skoro přemluvila, aby mi želvičku koupila, ale skončilo to tak, že mám doma knihu, jak se starat o želvy a tím to končí :D

Další zvíře, které bych chtěla domů, je Husky. Strašně moc se bojím psů, ale husky vypadá tak strašně hezky... A vždycky jsem chtěla psa, se kterým bych mohla chodit běhat.

Vím, že ani jedno zvíře mít nebudu, ale tohle je takový sen. V komentářích se můžete pochlubit, co byste chtěli Vy. A příště se můžete těšit na otázku: "Jaký je tvůj nejoblíbenější film?"
Broken girl

People helping people

23. dubna 2016 v 10:48 | Broken girl |  Tagy
Ahoj, dneska jsem si pro Vás připravila něco jako tag... Jak nadpis předpovídá (People helping people = lidé pomáhají lidem), bude článek o pomoci. Konkrétně se bude týkat filmů, které mají pomáhat. Vlastně pro Vás vyberu ty, které mě dostaly nejvíce.

strawberry

1. Starving in Suburbia
První film má pomáhat lidem trpícím anorexií. Všechno to začíná tím, že se jedna holka, která podle mě už dost hubená je, podívá na pro-ana blog. Thinspo fotky a chat s osobou, které blog patří, ji namotivují. Dívka se dostane do nemoci a přestane jíst a začně cvičit mnohem víc, než kdy předtím... Film končí naprosto jinak, než byste čekali a dohnalo mě to skoro k slzám.
Sice jsem ho nenašla v češtině, ale v angličtině se můžete podívat zde: https://www.youtube.com/watch?v=qsNt2fvoqz8 - rozhodně stojí za zhlédnutí. Ale nesledovala bych to večer - některé části jsou celkem creepy.


2. Cyber bully
Druhý film se týká šikany a to konkrétně přes internet. Holčina dostane k narozeninám počítač a založí si účet na něčem jako fb. Jenže se stane několik věcí a vše se obrátí proti ní - stane se obětí šikany. Už si tím nejsem jistá, ale myslím, že to končí happy endem...
Původně jsem si film pustila jenom proto, že v něm hraje Emily Osment, kterou zbožňuji - prostě Disney star - nakonec jsem ale brečela, protože to byl skvělý film. Najdete ho zde: https://www.youtube.com/watch?v=be6gjjWdUw4

Výsledek obrázku pro cyberbully movie

Pro dnešek to bude asi vše - jestli si vzpomenu nebo najdu něco nového, napíši další část... Snad se článek líbil a třeba někomu některý z filmů pomohl.
Broken girl

True love

21. dubna 2016 v 21:43 | Broken girl |  TT
Na začátek bych chtěla strašně strašně *představte si tu milionkrát strašně* moc poděkovat Džejní - balíček došel v pořádku a udělal ohromnou radost. Dopis jsem si vystavila na nástěnce a vždycky, když ho vidím, zvedne mi náladu ;)

***

Jak jsem ho poprvé uviděla, věděla jsem, že to bude něco víc... Dokonale modré oči si mě vždycky našly a vypadaly, jakoby mi hleděly až do duše. Když jeho rty, ukryté ve strništi, pronesly nějakou rádoby vtipnou větu a levé oko mrklo, podlomily by se mi kolena, kdybych už neseděla... Jeho dokonale vypracované tělo ve mě zanechalo stalkerské pudy. A i když byla moje fantazie dost neomezená, byly to právě tyto pudy, které mi kradly naději...
Časem se svojí rychlou chůzí vkradl zpět do mého života. Jeho životní příběhy nás dostávali blíž a blíž. Jenže netrvalo to moc dlouho a nebyla jsem jediná, kdo oceňoval jeho klady. Jenže její lichotky slýchával mnohem radši, a tak se mi začal tak rychle, jak se vrátil, zase vzdalovat.
Spoustu věcí, co by se mu nelíbili, se mi naskytlo k vidění. Bylo toho ale řečeno moc a důvěra zmizela do neznáma. A teď mizí i to, co z přátelství zbylo...

heart

Můžu se snažit do ztrhání, ale možná... opravdu jenom možná by bylo třeba si občas říct: Dost bylo snů! Lidi se nemění jenom proto, že to chceme. Lidé se mění jenom, když to chcou oni sami.
Možná to je ten dokonalý princ na jednorožci, protože o bílého koně nestojím; ale teď a tady to fungovat nebude. Jenom mě mrzí, že nevídí to, co já...

Šla jsem po ulici, domů ze školy, když jsem uviděla jeho holku venku se dvěma kluky. Strašně na jedno z nich, toho pěknějšího (vždycky jsme měly podobný vkus), sahala a pak se chytili za ruku. Dokud si mě nevšimli. Ukázal na mě rukou a rychle se pustili...

***

Vím, že se článek v podstatě určitě nehodí k tématu, ale potřebovala jsem to někomu říct, protože mu to říct nemůžu... Jeho holka = jeho problém.
Broken girl

Day #5 - Sbírka

18. dubna 2016 v 15:49 | Broken girl
Ahoj, tak jsme se úspěšně dostali již k pátému dni z 30 days challenge. Jestli mi to i dál půjde tímto tempem, ke konci se dostaneme tak za deset let XD Ale nebudeme předbíhat a pustíme se do dnešní otázky, která zní:

"Sbíráš něco?"

moment

*Už je to pár let, co doma shromažďuji všelijaké plechovky a stavím z nich věž, která mi už i několikrát celá spadla. Nedovede si představit mámino "nadšení", že doma něco takového mám.
*Další věcí, kterou sbírám, jsou víčka z plechovek. Mám jich doma plnou mísu a strašně mě baví se tím prohrabovat, protože to vydává takový zajímavý zvuk a přijde mi to i příjemné na dotyk.
*Poslední věci se asi moc nedá říkat sbírka, ale miluji knížky a je to u nás doma poznat.

To je asi vše, co sbírám. Určitě ocením, když se v komentářích zmíníte, co sbíráte Vy ;)
Příště se můžete těšit na otázku o domácích mazlíčcích.
Broken girl

Something big

17. dubna 2016 v 14:31 | Broken girl |  Diary
Ahoj, tak jsem si pro Vás dnes po strašně dlouhé době připravila opravdový deníček. Jinak, jak si již někteří z Vás všimli, změnila jsem dess. I když si pořád nejsem jistá barvou pozadí, tak jsem naprosto nadšená ze záhlaví :3 A děkuji všem, co to nadšení sdílí ;)

nails

chapter 51 - Začátek konce
Deníček by měl sice začínat někdy minulým nebo předminulým týdnem, ale já to chci vzít prvně od konce - touto sobotou. S naší taneční skupinou jsme se zúčastnili další soutěže. Celé to začalo v pět ráno, když jsem byla donucena vstát. Na autobus jsem došla chvíli po času srazu, a i když už tam autobus dávno byl, nedošla jsem poslední.
Cesta byla zdlouhavá a byla jsem fakt ráda, když jsem viděla ceduli s názvem města, kde se soutěž konala. Letos jsme měli šatnu jinde než roky předtím a byla fakt malá XD. Nějak jsme se tam zvládli namačkat, navlíct se do kostýmů a vyjít před halu jednou si formaci projet. Naprosto jsem to pos*ala, protože jsme tam měli nějaké změny a já nezajela ani jednu...
Chvíli na to jsme již šli soutěžit. Odtancovali jsme to naprosto úžasně - dokázala jsem neudělat ani jednu zásadní chybu, což se mi snad nikdy dřív nepodařilo. Pár hodin na to přišlo na řadu vyhlašování. Počítali jsme s tím, že nebudeme poslední, ale to, co se stalo, nečekal asi nikdo. Z osmi skupin jsme skončili na druhém místě ♥. Měli jsme a vlastně pořád máme úplně neuvěřitelnou radost.
Jenže naše ostatní složky tancovali třeba i v 8 večer, takže jsme měli celé odpoledne volno. Takže jsme samozřejmě začali dostávat inteligentní nápady. Nakonec z toho vznikla fotka z naprosto krásným moderátorem, další fotka s dokonalým porotcem a asi milion skupinových fotek naší skupiny.
Večer už na nás začala doléhat krize, takže jsme po tmě chodili v kruzích okolo haly a mluvili jsme, jako bysme propili celý den XD. Z věty autobusy parkují u zámku vzniklo arkobusy pankují na *pro dobro všech vynechám poslední slovo XD*. Když soutěž skončila, mohli jsme se konečně vydat domů. V jednu ráno jsem byla konečně doma a chtěla jít spát. Jenže většina fotek z toho dne byla na mém mobilu, takže jsem si užila odpovídání na 26484949849 milionů zpráv typu: Pošleš mi ty fotky? Vlastně jsem všem jenom napsala: Ne, až zítra :D

hair

chapter 52 - Nepřestat
Už je to víc jak týden, co jsem začala posilovat a chodit běhat, nebo na brusle. Jsem strašně ráda, že mi to pořád tak nějak jde, i když už se objevilo i pár lidí, co mi to strašně "přeje". Konkrétně jedna z mých nejlepších kamarádek mi pokaždé, když jdu na brusle, říká, že doufám, že si konečně něco udělám a vyseru se na to. Co mě mrzí nejvíce je, že je vidět, že to myslí vážně...

chapter 53 - Jak to jinak vypadá ve škole
Začala jsem se ve škole bavit s mnohem více lidma. Některé mám ráda jiní mi celkem vadí, ale co nadělám? Hodně z nich se baví s klukem, který se mi celkem líbí. Jedna z nich dříve tancovala ve skupině, která nás v tu sobotu porazila. S druhou se spíš nesnášíme. Ráda se mi chlubí, že se s tím klukem baví, byli spolu venku apod. A její kamarádky už vůbec nemusím. Btw. jedna z nich mi málem sedla na nohu.
Jinak máme novou učitelku. Mě a jedné spolužačce přijde naprosto boží, ale ostatní ji nemusí a dávají to jasně najevo v těch hodinách, což mě fakt štvě. Holka vedle mě celou hodinu různě přelehávala a vyřvávala, že tam umře a že je to strašná blbost a chce domů... Takže i když mě ta hodina bavila, moc jsem z toho neměla...

Btw. Sleduje někdo z Vás Upíří deníky? Jaký máte názor na posledních pár dílů? Mě to začíná připadat strašně zmatené a až divné... Občas si říkám, že kdyby to skončilo, bylo by to možná lepší...
Broken girl

Stay motivated

14. dubna 2016 v 20:23 | Broken girl |  Diary
Ahoj, původně jsem dnes chtěla napsat obyčejný deníček, ale když jsem si všimla, že by to byla přesně 50. kapitola, musela jsem udělat něco speciálnějšího. No, a co přesně to bude? Jelikož pro mě hodně znamená tanec a věnuji se mu již dlouho, bude to takový taneční speciál. Snad se Vám bude líbit a třeba někoho z Vás motivuje taky začít.

cute

Možná Vám bude připadat, že některé části jste už slyšeli, ale tenkrát tu bylo jenom něco málo jako úvod do jiného tématu ;)
Jako malá jsem strašně moc obdivovala mažoretky. Líbilo se mi, jak se krásně oblékali a vyhozvali svoji paličku do vzduchu a zase ji dokázali chytit. Babička mě pravidelně brávala na jejich vystoupení. Když jsem byla starší, tak mi s oblibou vyprávěla, že jednou jsem jí utekla a přidala se k mažoretkám. Uprostřed jejich vystoupení jsem s nimi začala tancovat. Všichni mi prý na konci tleskali. *Jsem fakt ráda, že si to nepamatuji a omlouvám se všem, komu jsem zkazila vysoupení XD*
Babička mě v tomhle hodně podporovala a přesvědčovala mámu, že by mě měla přihlásit k mažoretkám. Mámě by to nijak nevadilo, jenže, když chcete u nás být mažoretka, musíte aspoň tři roky chodit do moderních tanců, což se mi tenkrát nijak nelíbilo. Od mažoretek mě to odradilo a už nikdy jsem se k nim nedala. I když jejich vystoupení mám pořád ráda...
Okolo začátku druhého stupně jsem nastoupila do pěveckého sboru. Jelikož má zpěv k tanci hodně blízko, nakonec jsme i se sborem začali tancovat. Byla to vlastně moje první taneční vystoupení (když nepočítám své dětské pokusy nacpat se k mažoretkám). Tancovali jsme všechno možné - většinou to byli naučené sestavy podle videoklipů k písním. Některé nám vyšli líp jiné mnohem častěji hůř. Mezi nejznámější patřil asi Gangnam style, který dopadl naprosto katastrofálně, nebo Waka waka, což bylo naopak naše asi nejlepší vystoupení... Jenže s vedoucím to šlo celkem slušně z kopce a když ho ředitelka oficiálně vyhodila, byl se sborem konec.

dress

Okolo sedmé třídy chtěli kamarádky začít tancovat na DDM hip hop. Tréninky mívali v tělocvičně na gymnáziu. Ani jedna jsme nevěděly kudy tam dojít a nakonec jsme to ani nepotřebovaly, protože jsme tam nikdy nešly.
Až v osmé třídě jsme spolu začaly chodit tancovat, akorát ne na DDM, ale do jedné taneční školy, kde jsem já do teď. Ze začátku jsme se tam bavily jenom spolu, než ony odešly a nechaly mě tam. Nevadilo mi to... Našla jsem si jiné kamarádky, protože se tam tenkrát dalo bavit v podstatě s kýmkoli. Jenže čas plynul a lidi se buď hodně změnili nebo odešli a přišli jiní...
Přišlo pár let a pár lidí, kteří se nenáviděli a byla jsem jedna z nich (dlouho tu nebylo o O.). Vztahy ničili skupinu zevnitř a vlastně pořád ničí - pomluvy se šíří jenom na jejich základě... Aspoň ty o mě...

Přesto mě tancování pořád baví a tak zůstávám tam, kde jsem. Některé lidi tam mám opravdu ráda a zmanenají pro mě hodně; jiné ráda nemám a potkávám je nerada. Někteří se hodně změnili - jak k dobrému tak špatnému. Ale všechno tohle za to stojí...
Broken girl

Dávám nahoru ↑

12. dubna 2016 v 20:05 | Broken girl |  TT
Ahoj, už dlouho tu nebyl článek na téma týdne, ale toto téma se mi teď vcelku hodí. Bude to takový motivační chlubící článek, tak snad někomu z Vás přijde vhod; kdyžtak mi můžete aspoň napsat, jak jsem super XD.

girl

Už dlouho jsem si říkala, že bych chtěla něco udělat se svojí postavou - Ale popravdě, kdo si tohle nikdy neřekl? No, a přesně 9. 4. 2016 jsem si řekla, že taky udělám. Nemohla jsem v noci na ten den spát, tak jsem si prohlížela instagramy a sbírala inspiraci.

"Neexistuje žádný výtah, který by Vás přivezl k úspěchu... Musíte jít po schodech."

A druhý den jsem taky začala; abych si motivaci udržela co nejdéle, založila jsem si sešit. Podle DIY návodu na youtube jsem si krásně polepila první stránku fotkami, které mě budou inspirovat. Na další stranu jsem si nadepsala začáteční hodnoty jako váha, apod. Na další stránky si každý den zapisuji věškerý pohyb, který jsem vykonala. Jednou bych si tam chtěla zapisovat i jídelníčky, ale zatím je to hodně psaní na málo času ;)
A co jsem vlastně začala dělat? Každý den cvičím sedy lehy, kliky a dřepy - počet, kolik jich udělám, se řídí 30 days challenge, která mi snad vydrží. Do toho každý druhý den dělám nějaké kardio - v neděli jsem byla poprvé běhat (vždycky jsem měla strach jít sama, ale je to skvělý pocit - mít sluchátka v uších a svobodu). Dnes jsem byla po strašně dlouhé době na kolečkových bruslích, ale mám puchýř už po 2 hodinách bruslení... A hlavně mám brusle už asi 5 let - sice je pořád obuji, ale není to zrovna nejlepší...

A co jsem vlastně tímto článkem chtěla říct? Když něco chcete a má to smysl, dejte hlavu nahoru a pusťte se do toho. Ze začátku je to sice dřina, ale ten dobrý pocit a časem i výsledky stojí za to ;)

run

"Trénuj jako ZVÍŘE, vypadej jako KRÁSKA."
Broken girl

Tag #3 - Would you rather

8. dubna 2016 v 20:09 | Broken girl |  Tagy
Ahoj, vím, že jsem slibovala dva jiné tagy, ale udělám je později, protože teď bych chtěla udělat tento ;) A v čem že tag Would you rather spočívá? Vždycky budu mít na výběr dvě možnosti a budu si muset vybrat jednu z nich a odůvodnit proč. Snad to z mého popisu chápete, jinak pochopíte u první otázky/volby.
Tag jsem si půjčila na blogu: http://wic-easy.blog.cz.

iphone

1. Vědět všechno x Mít všechno
Sice ne každý má rád lidi, co ví všechno, ale stejně bych si radši zvolila vědět všechno. Protože když budete mít všechno a přitom nulové vědomosti, tak o to stejně brzy přijdete... Zatímco když budete všechno vědět, můžete získat i ty věci.

2. Vždy prohrát x Nikdy nehrát
Určitě bych radši prohrávala, než nehrála vůbec. Každá hra, i když prohraná, Vás posune někam dál. Celkově hraji strašně ráda a jsem i tak nějak zvyklá prohrávat XD.

3. Vždy říct to, co si myslíš x Neumět mluvit
Vím, že moje názory jsou občas úplně postavené na hlavu, ale určitě bych radši vždy řekla přesně to, co si myslím. Ono to vlastně i v poslední době dělám a je to určitě lepší, než neumět mluvit.

4. Vyřešit světový hlad x Vytvořit světový mír
Tento odstavec neberte nějak zle, ale světový hlad mě nějak netrápí - vemte to tak: Pomáháme Africe tak, že jim roky dovážíme zásoby, ale že by se radši něco naučili pěstovat? Ne, na co... Takže určtitě bych byla pro vytvoření světového míru. I když ze všeho nejvíce podporuji teorii: Ve své zemi si každý dělejte co chcete....

5. Umět zastavit čas x Umět létat
Jelikož mám strach z výšek a o létání nijak celkově nestojím, určitě vybírám umět zastavit čas. Ale nevím k čemu by mi to bylo... XD Protože narovinu; když čas stojí, co chcete dělat?

6. Zachránit něčí život x Získat Nobelovu cenu
Tohle bude možná znít strašně sobecky, ale určitě volím Nobelovu cenu - konkrétně za literaturu. Jsem v druhém ročníku střední zdravotnické školy a z modelových situací na první pomoci vím, že zachraňování mi prostě nejde, takže to nechám na jiných - lepších.

music

7. Najít pravou lásku x Vyhrát 10 milionů dolarů
10 milionů dolarů je sice krásných, ale pravá láska je pravá láska a kdo by něchtěl slyšet svoje nesmyslné navždy ♥

8. Zůstat na ostrově sám x Zůstat na ostrově s někým koho nesnáším
Ze školy, kde se mi loni párkrát podařilo zůstat s někým koho fakt nemusím, vím, že je lepší zůstat právě s někým. Ono si tu cestu k sobě nakonec nějak najdete, protože Vám v podstatě nic jiného nezbyde. A je to lepší než být sám.

9. Umět být neviditelný x Umět číst myšlenky
Popravdě si moc nedovedu představit využití toho prvního... Takže určitě volím čtení myšlenek - vždycky mě zajímalo, co si lidé myslí. Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby někdo četl moje myšlenky, protože se zabývám jenom blbostma XD

10. Umět se teleportovat (ale jen z místa, které jsi předtím navštívila) x Umět létat (ale jen 15 min za den)
Myslím si, že lepší je určitě to první - představte si, jak by Vám to ulehčilo takovou cestu do školy.

11. Zachránit 1 člověka, kterého máš rád x Zachránit 5 cizích lidí
Nevím proč, ale tato otázka mě nutí váhat... Ale asi bych nakonec zvolila to první - přece jen toho člověka mám ráda ;)

12. Umět hrát na všechny hudební nástroje x Dorozumnět se všemy jazyky
Tady bych zvolila určitě to první, protože to byl vždycky takový můj sen. Baví mě učit se hrát na nástroje, i když vím, že to brzy zapomenu. A dorozumnět se dá přinejhorším takovou tou "znakovou řečí" :D


Faded ♠

6. dubna 2016 v 11:42 | Broken girl |  Diary
Ahoj, tak dnes je to už přesně týden, co jsem napsala naposledy. Mám něco jako krizi XD. Vím, co bych chtěla napsat, jenom nevím asi jak... Zkouším to pořád dokola a věřím, že snad už dnes to vyjde. Měl by to být deníček a možná občas mi nebude sedět, jak jdou dny po sobě, ale snad to pochopíte... je toho hodně.

alan

chapter 46 - You suck anyway
Znáte ten pocit, že sedíte ve škole nad písemkou, vůbec nic nevíte a přijde Vám to dokonce vtipné? Tak přesně takhle u nás ve třídě vypadá biologie. Můžete se učit, jak chcete, a ono to pořád bude málo..., protože se s tou učitelkou můžete domlouvat, jak chcete, a ona si stejně nakonec udělá, co chce ona. Píšeme momentálně testy z biologie každý týden a ona nejen, že je nestíhá opravovat, ona je nestíhá ani vymýšlet... Takže vždycky stráhne nějaký test na dané téma. Když si potom kontrolujeme odpovědi, zjišťuje, že jsme si víc jak polovinu neříkali, a tak nám ji nemůže počítat. Jenže minule to vymyslela chytřeji; test nám dala 10 minut před zvoněním, abychom si pak nemohli kontrolovat odpovědi...
Do toho bychom jí měli odevzdávat už 3. týden protokol, na který nám pořád neposlala podklady. Pořád to oddaluje, jako by jí ani nedocházelo, že jak začnou maturity, tak ona bude tam a my si budeme užívat "smysluplné" suplované hodiny.
Takový ten pocit, když Vám dojde, že by se lidé měli lépe, kdyby pořád lovili mamuty XD.

chapter 47 - Fashion Day 2016
*Prvně Vám popíši neděli a poté teprve sobotu, protože se mi to tak víc hodí ;)*
V sobotu večer vím, že to není neděle, ale tahle věta to dost ovlivňuje jsme s kamarádkami na instagramu uviděly, že jeden strašně pěkný kluk (sice gay, ale co už) přidal fotku, že je ve Vaňkovce na Fashion Days. Takže jsme se prostě rozhodly, že se pojedeme podívat. V neděli ráno jsme si daly sraz na nádraží a samozřejmě holka, která to celý naplánovala, došla přesně v čas odjezdu vlaku - no, naštěstí jsme to stihly.
Dojely jsme do Brna a došly na místo konání. A stálo to za to. Ten borec je tak strašně strašně strašně mooooc krásnej ♥♥♥. Asi jsem to dost předtím nevysvětlila, ale na Fashions Day je modní přehlídka, která se střídá s tancem. Celé to trvá asi hodinu a opakují to každé dvě hodiny. Na přehlídce jsme si sedly do asi 3. řady na střed, čehož jsme nakonec litovaly, protože jsme od něj byly dost daleko a blbě se z tama natáčel. BTW. jo natáčely jsme si to XD.
Po skončení jsme si zašly koupit bubble tea a podařilo se nám potkat jednoho vcelku pěkného kluka od nás ze školy. No, a nakonec nám to nedalo a zašly jsme se podívat na druhé vystoupení, což je vlastně opakování toho prvního. Tentokrát jsme si chytře sedly na dobrou stranu do první řady. Tam nám to už bylo vcelku blbé natáčet... XD Ho jsme od tama viděly fakt úžasně, ale to co sedělo okolo nás....
Za nás si sedl nějaký pán, který z ničeho nic vždycky začal vyřvávat nesmyslná slova a tleskat. Vedle potom seděly nějaké holky, které vypadaly aspoň na těch 16-17, ale jejich kecy zněly jako by jim bylo tak možná 14. On jí řekl, že ji miluje, protože ona.... Jenže ona nemiluje. - Udělaly jsme si challenge, že pokaždé, když řeknou slovo miluje, budeme pít :D

blue

chapter 48 - Dance is my religion
*Navrácení se k sobotě*
Jako před každou souteží jsem se nemohla dočkat rána, ale tenktokrát jsem vydržela v posteli. Když jsem vstala, stihla jsem si všechno nachystat v rekordním čase, takže jsem z domu vycházela o 10 minut dřív než jsem původně plánovala. Takže jako typicky u naší skupiny: Když přijdete na čas, nebo nedej bože dřív, jste tam prostě sami... No, tak jsem si tam chvíli postála o samotě, než začali chodit ostatní.
Cesta trvala hodinu a ke konci se mi dělalo fakt špatně, ale vydržela jsem to. Šatnu jsme měli letos jinde, než roky předtím a bylo to tak i lepší. Před vystoupením jsme měli hodně času, takže jsme si šli formaci zkoušet ven, což se samozřejmě neobešlo bez hádek, vyhrožování a pomluv.
Než jsme šli na plac, řekl nám trenér, že stejně nevyhrajeme a šel fandit jiným složkám - on tomu říká důvěra v nás; já to nazývám trochu jinak... Odtancvali jsme to dost průměrně, což není dobře, ale s takovou motivací, co víc si přát. Vím, že já osobně jsem pokazila jednu část; stála jsem natočená do diagonály zatímco ostatní dopředu. Když jsem se v tu chvíli podívala na holku od J., viděla jsem, jak se mi směje.
Po dotančení jsme se šli podívat na ty ostatní složky. Když jsem viděla, že to holka od J. pokazila mnohem víc, bylo mi hned lépe; zatímco všichni klečeli na zemi, ona stála a zmateně se rozhlížela okolo sebe. A já jako správná svině jsem seděla přímo před ní se svojí kamarádkou a nemohla si odpustit větu: Posrala to, placák na to XD
Vyhlašování pro nás nebylo vůbec příznivé, jenom moje kamarádka s její skupinou se umístili. Ovšem trenér jim nepřišel ani pogratulovat. Když potom psal výsledky na internet, místa si upravoval podle toho, jak se mu to hodilo víc...

chapter 49 - FADED
No, od pondělí to se mnou jde celkem z kopce. Ráno se mi udělalo špatně, ale říkala jsem si, že to ve škole nějak vydržím - a nevydržela jsem to. Poslední hodinu jsem omdlela a ještě chvíli poté se mi motala hlava, necítila jsem si ruku a moc jsem nemohla chodit. Všichni mi začali říkat, co mám dělat, což mě fakt štvalo. Takže jsem jim v podstatě utekla. Snažila jsem se sama dostat domů... Cestou jsem začala ještě zvracet, ale stejně jsem to přes velkou bolest zvládla. Mít na výběr, udělala bych to znova.
A vlastně od té doby jsem doma a nějak přežívám... Dneska jsem konečně zvládla napsat aspoň na blog, za což jsem fakt ráda. A teda v sobotu mě čeká další soutěž, u které doufám, že to nějak vůbec přežiju...
A co jsem teda ještě stihla bylo pohádat se s dost lidma. Takže mimochodem, kdybyste se někdo chtěli stát členem klubu: "Nenávidíme holku od J." ráda Vás do něj přijmu, protože podle J. je to přesně to, co dělám ve volným čase ;)

Tak to bude pro dnešek vše ;) Doufám, že Vy se máte líp.
Broken girl