Únor 2016

Edge of the world

28. února 2016 v 15:37 | Broken girl |  Dopisy osudu
Milý osude,
občas přemýšlím, jak moc mě musíš nenávidět. Je to skoro půl roku od mých narozenin. Přála jsem si jednu jedinou věc. Nestála jsem o žádný peníze, věci, lásku a podobný věci, co by chtěl asi každý. Chtěla jsem něco, o čem jsem věděla, že je to v tvojich silách. Ale ty jsi to nedokázal...
Šla jsem domů. Snažila se nebrečet. Potkávala jsem víc známých tváří než normálně. Snažila se na sobě nedávat nic najevo. Říct jim jenom čau a utíkat dál. Nikdo si nevšiml.
Je zajímavý, jak "Nikdy není příležitost.", "Přišlo ti to divný.", "Kdybys byla ona a ne ty, což se nikdy nestane."
Tvrdíš mi, že jsme kamarádi. Tvrdíš ostatním, že jsme kamarádi. Ale já to tak necítím...

Věnujte pozornost každému objetí.. Protože právě v tu chvíli vám člověk vyjadřuje všechny pocity, které nedokáže vyslovit.

Dokážeš prostřídat moje nálady během několika sekund. Jedno slovo dokáže ovlivtnit celý můj den. A ty to dobře víš. Přesto to děláš šťastně dál... trápíš mě. Prý jsi si to taky zažil; víš jaký to je. Tak proč to děláš?

tears
Slyšela jsem, co se říká... Lidé o mě mluví pořád. Hlavně tvoje holka; jako by měla strach, že jí tě přeberu. Vlastně ona si myslí, že se to jednou stane. Bože, kéž by.... Ale jedna věc mě zarazila... Nevím, jestli se tě na to zeptat. Nemám strach z tvojí reakce; mám strach z tvojí odpovědi...
Co kdyby to byla náhodou pravda? Co kdyby jsi ke mě doopravdy někdy něco cítil? Jasně, vždycky jsem v to doufala. Ale doufat není vědět. A teď není doba, kdy bych to dokázala vstřebat. Jenže jestli to pravda není... Prostě někdy je lepší nevědět.

city

Víš, pořád dokola si představuji jednu věc. Nemůžu ti o tom říct - vím, jak bys reagoval. Ale někomu to říct chci, proto to píši sem: Jsi s ní šťastný nevěřím tomu, protože vidím, co vidím a chceš s ní být navždy... I když bych udělala cokoli, aby se to nestalo, ty si to přeješ. Věříš, že se jednou vezmete, budete mít děti a ty je při každém problému vyhodíš z domu jednou budeš fakt skvělý otec XD. Jenže pokaždé, když si to třeba jenom představím, tečou mi slzy po tvářích.
Jenže, co až se to jednou doopravdy stane? Brečím jenom při představě, jenže realita bude krutější... Nebude z ní úniku. Nechci, aby se to stalo...

Day #2 - Zlozvyky

27. února 2016 v 18:17 | Broken girl |  30 days challenge
Ahoj, dnes jsem si pro Vás připravila druhou část 30 days challenge. Jak nadpis napovídá, bude o zlozvycích. Doufám, že si nakonci o mě nebudete myslet, že jsem nějaká postižená, i když z některých mých zlozvyků to tak bude vypadat XD

"Máš nějaké zlozvyky? Jestli ano, jaké?

wolf

1. Zpáteční cesta; vždycky, když někam dojedu, ať už vlakem nebo autobusem, první co udělám je, že si zjistím, co je první věc, co mi jede domů a kolik času zbývá, než to pojede.

2. Kousání nehtů; když se moc nudím, přijdu si trapně nebo chci naštvat jednoho kamaráda, protože to nemá rád, koušu si kůžičku okolo nehtů.

3. Křupání palců na nohou; nejhorší je, že si většinou ani neuvědomuji, že to dělám. A nebo mě to tak strašně láká, že neřeším, že je okolo mě naprosté ticho.

4. Tancování, když slyším hudbu; když sedím doma u notebooku, dám si do uší sluchátka a pustím si hudbu. Jenomže po chvíli zapomenu na sluchátka a začnu tancovat, takže si buď ničím sluchátka, jak za ně zatáhnu; a nebo mi rovnou spadne celý notebook na zem XD.

5. Dva otazníky; když někomu píšu na messengeru, mám ve zvyku psát dva otazníky za sebou. Potom mám problém, abych to tak nepsala i ve škole, protože ve slohovkách by mi to učitelka poškrkala XD Tady na blogu se tomu taky snažím vyhýbat, ale občas je stejně napíšu dva.

book

6. Kontrola; pokaždé, když někam jdu nebo jedu, aspoň čtyřikrát se podívám, jestli mám mobil a jestli je přesně tam, kde má být.

7. Rozškrabování; když se třeba říznu a udělá se mi strup (nebo jak se to jmenuje), tak ho rozškrabuji... Vždycky toho potom lituji, protože se to déle hojí, ale nedokáži si pomoct XD.

8. Bdělé snění; vím, že tohle není ani zlozvyk, ale já to dělám tak často, že pro mě to zlozvyk je... Často je to důvod, proč nedávám ve škole pozor.

9. Chlubení se; tenhle zlozvyk dělám asi nejčastěji - pokaždé, když s někým jsem. Dokonce si to už ani neuvědomuji, ale chlubím se, i když není třeba ani čím...

10. Hraní si s mobilem; ve vlaku nebo podobně byste vedle mě sedět opravdu nechtěli ;) Celou cestu pořád přetáčím písničky a nebo měním hlasitost... Takže je slyšet, jak pořád mačkám nějaké čudlíky.

Tímto bych chtěla dnešní den asi ukončit. Zlozvyků mám určitě více, ale ať u toho sedím jak chci, na víc si nevzpomenu... Tak snad se Vám článek líbí a někdy na blog ještě zavítáte ;) Nakonec chci připomenout, že budu ráda za každého, kdo vyplní dotazník (odkaz je v menu).

Run

25. února 2016 v 21:36 | Broken girl |  Diary
Ahoj, v poslední době se mě drží dobrá nálada; a jelikož momentálně trochu poklesla navštěvovanost blogu, budu se snažit vložit ji právě do blogu. Dneska Vám napíšu deníčkový článek, který tu byl naposledy v neděli a o víkendu bych chtěla přidat challenge (Zlozvyky).

skinny

chapter 26 - 30 days
Minule jsem se tu zmiňovala, že bych chtěla začít nějakou challenge. Nakonec jsem vybrala dokonce tři zároveň, protože každá je zaměřená na něco jiné. První je zaměřená na břicho, kdy děláte sedy-lehy po 30 dní; z toho máte 7 dní volno (každý 4. den) a poslední den uděláte 245 sed-lehů. Z výzev je tato pro mě asi nejlehčí, protože břišní svaly jsem měla vždycky silnější.
Druhá je zaměřená na zadeček, takže děláte dřepy. Stejně jako u sed-lehů je děláte po 30 dní (7 dní volno; poslední den 245 dřepů). Z tohoto mám trochu větší strach, protože nohy mám tlustší a pokaždé mám pocit, že to nedám a nebo druhý den ani nevstanu.
Poslední jsou kliky. Verze pro ženy, kterou jsem našla, mi přišla strašně lehká, takže jsem našla pro muže. Teď už si nejsem tak jistá výběrem. protože je děláte také po 30 dní, máte 7 dní volna a poslední den uděláte 190 kliků. Možná to změním za tu verzi pro ženy XD.
Do toho mi kamarádka nabídla, jestli s ní nechci jít do posilovny. Takže zítra budu cvičit ještě tam, z čehož mám fakt radost.

chapter 27 - Boys, boys, boys
Pomalu a jistě připravuji J., že k němu doopravdy přes jarňáky dojedu. Teď jen doufám, že jeho matka bude v práci, protože by to bylo hodně divný. Nerad seznamuje lidi, já se taky nereda seznamuji s lidmi, ale nemohla bych ji jen tak obejít...
S mým novější objevem je to trochu těžší... Nevím moc, co si myslet. Často se střetáváme pohledem a spolužačky říkaly, že když tam nejsem, vyhledával mě pohledem. Ale nijak nejeví zájem. Psát si s ním nechci, protože nevím komu všemu by to ukázal. A s bavením je to na naší škole na nic. Hned o tom ví celá škola... Taky má okolo sebe skoro pořád nějaké spolužačky, takže není ani příležitost. A ani nevím, co bych mu řekla.

love, selena gomez, and wizards of waverly place image

chapter 28 - Runing away
Všimla jsem si, docela nedávno, že mám tendence utíkat... Před vším. Když jde do tuhýho, jednoduše uteču. Přijde mi to tak lehčí... a vždycky si najdu omluvu. Nejhorší na tom je, že to ani vlastně nechci změnit... Vyhovuje mi to.

Poslední kapitola je sice hodně krátká, ale vystihuje to vše, co jsem chtěla ;) Snad se článek líbí, někdy se sem opět vrátíte a byla bych ráda, kdybyste mi vyplnili dotazníček: tady; předem děkuji.

I need to know

21. února 2016 v 13:23 | Broken girl |  Diary
Ahoj, vím, že se tu dlouho neobjevil pořádný deníčkový čánek, tak se Vám ho pokusím nějak sepsat dneska. Snad se mi to konečně podaří a neskončí v rozepsaných jako dalších asi 30 článků, které asi ani nikdy nevyjdou ;)

quote

chapter 22 - Life is about changes
Není to tak dávno, co jsem sama se svým spolužákem seděla na obědě. Povídali jsme si a on mi sám od sebe řekl, že si o mě vždycky myslel, že jsem extrovert. Celkem mě to dostalo... Vím, že jsem se kvůli J. hodně změnila. Dřív jsem nebyla schopná mluvit v podstatě v nikým, ale teď už s tím takový problém nemám. Ale nemyslím si, že bych byla extrovert; nebo, že bych se jím vůbec někdy mohla stát... Nezměnila jsem se kvůli němu až tak.
Jako v hodinách dokážu mluvit pořád; není učitel nebo učitelka, která by si nepamatovala moje jméno. Nejlepší je, když se mě s oblibou ptají, jestli mám nějaký problém XD.

chapter 23 - Sweet dreams
Už to bude nějaký ten pátek, co jsem pořádně nespala. Nedokážu spát v noci (buď mě budí živý sny nebo ani neusnu) a přes den na to není čas. Ve škole mě to sice docela baví, ale mám tam o strasti postaráno. Momentálně jsem nepsala asi 6 tesů a potřebuji to dohnat. Do toho většina učitelů odchází ze školy, takže máme pořád nějaké nové, což mi to taky neulehčuje.
Do toho jsem teďka dostala dost opravdu hezkých známek; pětku a čtverku z první pomoci, která mi naprosto nejde, ale je to jedna z učitelek, co by měla odejít, takže snad ok :D ; úplně první dvojku z angličtiny, což mě dost naštvalo, protože ty chyby, co jsem tam měla, byly v místech, kde by je člověk nečekal.

beautiful

chapter 24 - Holiday ♥
Zbývá mi už jenom jeden jediný týden do jarních prázdnin. Už se jich nemůžu dočkat. Na neděli, pondělí a úterý už mám nachystáný plány a zbytek bych chtěla prostě prospat. V neděli a pondělí mě čeká taneční soustředění, na kterém budeme kupodivu tancovat. Divili byste si kolik lidí nechápe, co se dělá na tanečním soustředění. A myslím to vážně ;) (Tipy jako vaření nebo počítání rovnic jsem slyšela asi nejčastěji).
V úterý jsem se nakonec rozhodla, že k J. pojedu. Dokonce se na to těším, tak doufám, že nenachystá jedno z jeho nemilých překvapení, ve kterých tak vyniká. V poslední době mě dost ignoroval; vlastně až do včerejška. Tak chci vědět jaký bude na živo. Většinou to bývá lepší.

chapter 25 - Challenge?
Sice se cítím dost vysílená, napadlo mě, že bych udělala nějakou fitness challenge. Zatím jsem žádnou nenachystala, ale chtěla bych ještě dneska něco vybrat. Něco, co nebude moc těžké nebo moc časově náročné, protože čas je to, co teď opravdu nemám. Ale co jsem našla, Vám prozradím asi až v dalším článku ;)

Vypadá to, že to bude pro dnešek vše ;) Jinak jsem do menu přidala slovo DOTAZNÍK. Když to rozkliknete, ukáže se Vám krátký dotazníček o blogu a byla bych strašně ráda, kdybyste mi ho vyplnili. Předem děkuji ;)

Day #1 - Náhodné písně

19. února 2016 v 18:23 | Broken girl |  30 days challenge
Ahoj, už delší dobu jsem přemýšlela, že bych udělala nějakou challenge, a když jsem na blogu u Sárči našla 30 days challenge, měla jsem jasno kterou. Nebudu challenge plnit každý den, ale občas se tu nějaký článek objeví. Tak nějak nečekaně ;) Snad se bude líbit.

"Zvol si možnost 'náhodně přehrát' píseň. Napiš prvních 10 písní, co se ti přehraje a to, co si o nich myslíš."

easel

1. Tereza Kerndlová - Schody z nebe; tato píseň ve mě vyvolává spousty vzpomínek. Když jsem byla menší, chodila jsem několik let do pěveckého sboru. Byli jsme tam skvělý kolektiv a i když byl náš učitel asi naprosto hluchý, na některých koncertech jsme zněli opravdu dobře. Tato píseň patřila právě k těch, které zněli dobře. Zpívali jsme ji na hodně vystoupeních a já si ji opravdu oblíbila.

2. Wiz Khalifa - See you again; ještě teď, když ji někde zaslechnu, vzpomenu si na letní soustředění. Hrála na poslední párty, když jsme došli ze stezky odvahy. Všichni jsme se při ní objímali. Vím, že mě zrovna objal jeden strašně pěkný kamarád z Prahy a ještě si ji u toho zpíval. Někdy se mi chce až brečet, že ho znovu uvidím zase až v srpnu.

3. One Direction - What makes you beautiful; první písnička, kterou nazpívali One Direction. A i když už One Direction neposlouchám tak jako dřív, tuhle píseň miluji. Vlastně ji umím celou zpaměti a vždy, když hraje, zpívám si ji spolu s nimi.

music

4. Ed Sheeran - I see fire; tahle písnička mi připomíná ze všeho nejvíc školu. Jeden starší spolužák zpíval právě ji, když se loni dostal až do druhého kola superstar. Sice tím přišel o všechny kámoše, ale... No, dobře. Vlastně tím nezískal nic XD Ale tu píseň mám od té doby hodně ráda.

5. James Arthur - Impossible; další, která mi připomíná soustředění. S kamarádkou jsme po večerech sedávaly na pokoji. Pustily tuhle píseň a zpívaly. Znělo to strašně a ještě jsme do toho tleskaly schválně mimo hudbu, aby to bylo ještě horší. Od té doby, mi vždy vyvolá úsměv na rtech ;)

6. Maroon 5 - Moves like Jagger; v roce 2012 na tuhle píseň tančila jedna holčička ve finále mistrovství světa v disco dance a vyhrála. Stala se mým naprosto největším vzorem a díky ní jsem s tímto stylem vůbec začala. Pořád je mým vzorem. Tancuje naprosto dokonale. Díky tomu mi asi přijde tahle píseň pěkná.

7. Emily Osment - Hero in me; tuhle píseň jsem už pěkně dlouho neslyšela. Dřív jsem ji naprosto zbožňovala, protože Emily pro mě byla skvělá herečka a později i zpěvačka. Viděla jsem i film, ke kterému je píseň nazpívaná. Teď bych ji už nevydržela poslouchat pořád dokola, ale stejně se mi líbí.

iphone

8. Linkin Park - Numb; tahle písnička mi připomíná ještě základní školu a cestu do Anglie. Seděla jsem vedle svojí tenkrát nejlepší kamarádky. Měly jsme každá jedno sluchátko a já nebo ona jsme vždycky vybíraly hudbu. No, a tohle byla jedna z mála písniček, které jsme snesly obě. Nedávno jsem ji našla jako dubstep; naprosto nádherně udělanou. Milovala jsem ji a od té doby ji miluji ještě více, pokud to vůbec jde.

9. Glee - Mean; pamatuji si, jak dávali na prima love Glee. Sledovala jsem každý díl, a když jsem někjaký nestihla, byla jsem naštvaná na všechny okolo sebe. Tahle píseň byla pro mě jedna z nejhezčích, protože to bych duet Noaha a tělocvikářky a byla to procítěná píseň. Akorát jsem měla písničku jednu dobu jako budík, což mi ji tenkrát dost zprotivilo. Teď ji mám opět ráda, ale stejně když začne hrát, mám pocit, že bych měla něco udělat XD

10. Ivan B - Sweaters; tuhle písničku jsem objevila díky tomu nádhernýmu klukovi, o kterým je článek My california king. Má na youtube pár videí a v jednom z nich hraje tato písnička. Vždycky, když jedu do školy nebo ze školy, pouštím si ji do sluchátek. Vybavuji si video a cítím se strašně v pohodě a klidu.

Snad se první den líbil. Příště se můžete těšit na otázku: Máš nějaké zlozvyky? Jestli ano, jaké?
Ještě nevím, kdy další den vyjde, ale až tu bude, tak si všimnete XD

Na všetko zabudnúť vol.3

17. února 2016 v 12:31 | Broken girl |  Diary
Ahoj, možná se ptáte proč je v nadpise vol.3 a proč jsem Vám tak dlouho nenapsala. Souvisí to spolu; nemám žádné nápady. Píši tento článek již po 3. a doufám, že tentokrát to zvládnu do konce. Do toho škola mi dává opravdu zabrat. Zítra píšu tři testy a mám říkat prezentaci na téma: Batole. Ani jedno z toho neumím, takže budu asi věřit na štěstí ;)

starbucks

chapter 19 - Oh, my dear
Kde začít? Někteří to víte, ale pro jistotu to připomenu: V pátek naše třída jela do Prahy a já měla jít do jiné, kde je jeden naprosto dokonalý kluk, který je bohužel mladší. Den ubíhal docela pomalu; jeho třída je vcelku strašná XD. Ale on byl naprosto dokonalý... Den předtím mi napsal, že se o mě postará. A udělal to... Mám z něj obrovskou radost; akorát jsem zjistila, že má dost možná ADD (=porucha pozornosti s hyperaktivitou). Ale bez toho by to nebyl on ;)
Jeden spolužák se mi konečně pochlubil, ne že bysme ho to donutily říct XD, kdo se mu líbí. Je to strašně vtipný, protože ta holka se na něj dřív pořád dívala a včera s tím zničehonic přestala. Takže spolužák má stavy, ve kterých pořád opakuje, že bude radši navždy sám XD.
Se spolužačkou jsme loni vymyslely: Nejdelší možnou trasu (= musíte z jedné hodina na druhou jít tak, abyste potkali co nejvíce hezkých kluků XD). Praktikovaly jsme to celý loňský rok a i ten lotošní. Dnes, když jsme prošly kolem dvou borců, tak jsme je slyšely říkat, že praktikují to stejný... Takže jsme pro ostatní inspirace...

chapter 20 - Inteligentní odpoledne den
Není to moc dlouho, co máme na naší škole nového tělocvikáře. Ze začátku s námi měl strach cokoli dělat, ale včera přišel s tím, že půjdeme na hrazdu... Uvedl to slovy: "Budeme dělat jenom základní jednoduchý cviky." Po tom, co předvedl první cvik, u kterého vypadal úplně mega, jsem si chtěla sednout na zem a začít předstírat pláč :D Nakonec jsem ho přesvědčila, že to není dobrý nápad a udělala asi jenom jeden cvik a šla hrát pin pong.
Odpoledne jsem šla s někým po strašně dlouhé době ven. Chtěla jsem si koupit kryt na iPhone, který bych měla dostat koncem týdne, ale nikde nebyl žádný, co by se mi líbil... Tak jsme zašly na oběd do KFC, kde jsme dostaly další z našich inteligentních nápadů. Jestli nás někdo slyšet, musí si myslet, že jsme postižené.

freedom

chapter 21 - FREE
Středeční den pro mě začal ve 4:30 ráno. Zvonil mi budík, ale já myslela, že nevstanu. Pořád jsem měla před očima jakoby mlhu... Nakonec jsem to ve zdraví zvládla do školy, abych hned v první hodině dostala za pět a napsala test, který dopadne dost podobně. Další hodinu jsme měli suplovanou. Probírali jsme maturitu. Učielka nám řekla, jak to bude probíhat a nedokázala pochopit, proč nám to do té doby ještě nikdo neřekl. Pustila nám i videozáznam jedné slečny, která dostala za jedna. Celkem síla... sama bych to nedala asi ani na 4.
V deset naše vedení školy konečně uznalo, že se tam nedá být. Už dva měsíce nám předělávají kotelnu a na chodbách je takovýho prachu, že nevidíte metr před sebe. Takže jsme šli na pochodové cvičení. A jelikož začali padat kroupy, byla procházka opravdu strašná... V jedenáct jsem se dostala teprve na nádraží. Už dva roky tam potkávám jednu spolužačku a dnes za mnou zničehonic přišla. Začala se se mnou bavit, takže asi budu mít s kým jezdívat domů.
Odpoledne plánuji věnovat blogu, tréninku streetu a svojí nové závislosti jménem Asfalt 8 :D

My california king

12. února 2016 v 23:23 | Broken girl |  Tohle prostě nejde zařadit..
Mám smíšené pocity... Tvoje přítomnost ve mě vyvolává zmatek. Celý dnešek byl zmatený...
Nespala jsem; nešlo to. Bylo jedenáct, půlnoct... jedna, dvě, tři; tak to šlo až do šesti. Nechtělo se mi vstávat, ale v podstatě jsem ti to slíbila. Řekl jsi, abych překonala strach. Řeklo mi to tolik lidí před tebou, tak proč právě teď ? Proč teď jsem tě poslechla, zvedla hlavu a šla?

fear

Myslím, že už oba víme, co je odpověď. Nebo aspoň já to vím, ale ty to taky musíš tušit... Nemiluji tě. Ale pokaždé, když tě vidím, vím, že jsi nejsladší kluk široko daleko. Už dlouho ke mně nikdo nebyl takhle milý, až ty. Tvoji spolužáci si myslí, jak jsou strašně vtipní, ale nejsou. Ani jeden. Za to ty... Jsi věc, která mě rozesměje.
Hned první den, co jsme se potkali, zaujal jsi mě. Připomínal jsi mi nejlepšího kamaráda mého nejlepšího kamaráda. Líbil ses mi; jak řekla jedna spolužačka: Jsi strašně sladce hloupoučkej ♥♥ Pak jsi za mnou přišel... Sám od sebe. Zeptal ses mě, jestli nemám ještě učebnice z prváku, které bych chtěla prodat. Řekla jsem ti, že nevím, co vše mám. Náhodou jsem zaslechla tvého bývalého spolužáka ze základky říkat tvoje jméno. Netrvalo mi to dlouho, protože jsem věděla jméno a měla odhodlání, a napsala jsem ti na fb, co doma mám za učebnice. Napsal jsi mi, že by se ti hodila chemie. Já jsem sice věděla, že ji ještě pořád potřebuji, ale stejně; v chemii nic nedělám. Domluvili jsme se, že ti ji prodám.
Další den jsme se potkali u vrátnice. Zapomněl jsi peníze doma, takže z toho nic nebylo. Domluvili jsme se zase na další den. Prošel jsi okolo mě. Nic jsem ti neřekla, protože kolem mě bylo dalších deset holek, kterým jsi připadal nádherný. Jenže spolužačka na tebe zavolala... Měl jsi volnou a nechtělo se ti vracet do skříňky. Domluvili jsme se na další přestávku. A pak se to stalo. Po všech těch domluvách jsem ti prodala svoji učebnici. Jenže, když jsem s tebou potom chtěla mluvit, pokazila mi to učitelka tělocviku, která za tebou poslala jednu moji kamarádku, aby jsi něco vyřídil ve svojí třídě. Na nějakou dobu tak přestali naše rozhovory.

love, princess, and disney image

Potkávali jsme se. Vlastně už znám zpaměti místa, kde se potákáváme v určitý čas a den. Byla to náhoda, ale hrála nám do karet; měli jsme skříňky vedle sebe... Zavazeli jsme si a ty jsi se mi vždycky omlouval. Bylo to tak sladký. Vždyť jsi za to ani nemohl. Ale pokaždé jsem měla radost. Řekla ti, že je to v pohodě. A tím rozhovor končil.
Jednou jsi stál opřený o zeď a čekal, než odejdu. Měl jsi úžasný výraz. Když byl den otevřených dveří, vystupoval jsi s tanečním kroužkem. Z vystoupení jsem viděla asi 2 sekundy, a to ještě ze zkoušky, ale usmívala jsem se od ucha k uchu. Vlastně takovýchto momentů, kdy jsi vypadal jako andílek, bylo miliony... A pak přišlo jiné období.
Když jsem byla u skříňky, čekal jsi na druhé straně chodby... Když jsem seděla před tvojí třídou, zavřel jsi dvěře. Ve škole se pokazilo topení a sebrali nám skříňky... Nejen, že tam byla ohromná zima, ale naše místo je pryč. Kdo ví na jak dlouho.
Začala jsem se hodně bavit se tvým bývalým spolužákem, takže mám drby z první ruky. I když na naší škole ví stejně každý všechno. Věděla, že máš holku, o kterou už nestojíš. Včera nebo dnes jste se rozešli... Ale nezáleželo mi na tom; je mladá. Sakra, ty taky. Nikdy jsem si nemyslela, že bys o mě stál. Jenom...

perfection

Nemám ráda školní výlety. Nejezdím na ně. Kdo nejede, jde do školy a je v jiné třídě; pokud se na to nevykašle. Měla jsem jít do té vaší. Myslela jsem, že tam budu sama. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Psala jsem ti to... Byl jsi strašně milý. Prý se o mě postaráš... Řekla jsem ti, že mám strach. Ty mi, že ho mám překonat. A já si řekla, že bych měla. Jednou.
Řekla jsem si, že stačí jedna jediná zlá věc, co se mi to ráno stane a kašlu na to. Přišla moje úžasně neprospaná noc. Myslela jsem na tebe. Doufala, že se něco stane a budeme se spolu aspoň bavit... Když zvonil budík, nechtělo se mi. No, nakonec jsem vstala. Umyla si hlavu, nasnídala se a vzala si nějaké knížky, abych se tam nenudila. Bylo dost pozdě, když jsem vyšla, ale autobus jsem stihla. Byl skoro prázdný. Sedla jsem si a uvědomila si, že se klepu... Bylo mi na zvracení. Snídat banán s coca-colou tomu asi nepomohlo.
Dojela jsem ke škole, kde se mi utrhlo ucho od tašky. Byla jsem už tak daleko; nešlo se obrátit a jít domů. V dálce jsem zahlédla někoho povědomého... Byla to spoluzačka, která taky nejela. Byla jsem za ni ráda. Došli jsme do tvojí třídy. Vypadal jsi překvapeně, že nejsem sama. Myslel sis, že jsem z tebe dělala debila. Jenže já to taky nevěděla.
Den ubíhal za začátku pomalu. Časem to šlo. V tělocviku jsi byl naprosto zlatej. Sice tvoje rozcvička nemohla zahřát nikoho, smála jsem se. Před poslední hodinou jsi na mě přes celou třídu zavolal jménem. Pohledy tvých spolužaček byli celkem k nezaplacení. Po poslední hodině jsi s náma dvěma myslím mě a moji spolužačku zůstal ve třídě. Zvedal židle a vykládal jsi.

divergent, four, and tris image

Všichni mi říkali, ať si to užívám. Nemohla jsem. Zůstali ve mě velmi smíšené pocity. Pořád jsi dítě; jak věkem, tak chováním. I když ukazovat chat s někým svým kamarádům je u kluků normální; jak jsem v poslední době zjistila. Nevím jistě, jestli jsi to udělal. Pamatuješ si moje jméno a opravdu jsi se o mě staral... Nevím... nevím, co si myslet o dnešku, nebo o tobě. Ale tvůj úsměv, mezeru mezi předními zuby, tělo břišáky ♥♥, vlasy, TEBE, uvidím ze všeho na celé škole nejradši...
Přesto se dnes cítím tupá a uvnitř prázdná... Věci se okolo dějí jakoby za oponou.

I want you to know

10. února 2016 v 21:19 | Broken girl |  Diary
Ahoj, u minelého článku hodně z Vás psalo, že mi závidí chill, který teď mám. Už nemusíte; pátkem to končí :D Potom budeme zase psát jeden test za druhým. Nejvíce se těším na biologii - neumím to ani česky, ne ještě latinsky.

heart

chapter 16 - Go or not go?
Se školou mě zítra čeká beseda, na kterou bych nejraději vůbec nešla. Zaplatíme 100 kč za něco, o čem slýcháme pořád dokola. Narovinu, radši bych měla i tu mikrobiologii, místo které tam jdeme. Jediná nebo spíše dvě pozitivní věc na to je, že s námi jdou dvě třídy, kde jsou úplně boží kluci. Takže se bude na co dívat :D Na nic je, že sraz je v dobu, kdy mi tam nic nejede. Začátek představení bych stihla, ale sraz prostě ne. Takže musím jet o hodinu dříve a mrznout venku.
Den na to jede třída do Prahy, zatímco já bych měla být ve třídě, kde je jeden z těch pěkných kluků. Konkrétně ten hezčí :D Ale mají víc hodin, než bychom měli my. A začínají latinou, která mi v prváku ale vůbec nešla. Nechápu proč jsem s průměrem 4,6 dostala za 3, ale stěžovat si nemůžu... Stejně nakonec zůstanu doma :D

chapter 17 - Watch the flame burn
Občas by mě zajímalo, kdo píše některé takové ty "chytré články". Na krasna.cz jsem našla článek s názvem: "15 věcí, které chce každý kluk, abys veděla". Doteď před očima vidím poslední bod; Když se na tebe podívám, tak tě nevidím takovou, jaká jsi teď. Vidím tě tak, jak jsi vypadala tenkrát, když jsme se poprvé potkali. Kéž by to tak bylo... Vím, že tenkrát to mezi námi bylo... lepší. Nikdy to nebyl zázrak, ale byl jsi tu. Bez ní...

oreo

chapter 18 - No more happy endings
- Kamarádka nedávno došla do školy s tím, že viděla film Tři braři. Jsem nadšená, že sdílí stejný názor jako já; že je to naprosto boží film. Zpívali jsme si společně písničky z něj ♥
- Založila jsem si nový instagram, kam přidávám koláže z fotek ze soutěží a různé inspo. Za týden mě sleduje přes 80 lidí, což mi dělá ohromnou radost.
- Jelikož budu asi v pátek celý den doma, budu obíhat Vaše blogy, na co se opravdu těším ;)
- Přemýšlela jsem, že bych Vám sem dala odkaz na svůj ask, pokud byste chtěli. Mohli byste se ptát na cokoli; ráda odpovím.

Toto je z tohoto článku asi vše. Brzy se Vám ozvu znovu ;) Užívejte jarní prázdniny, kdo máte. A zbytek to nějak v té škole přežijte.


After all this time? ALWAYS

9. února 2016 v 18:07 | Broken girl |  Diary
Ahoj, v poslední době se u nás střídá počasí úplně nehorázným způsobem; občas sněží, občas prší, někdy je slunečno... A moje aktivita na blogu je na tom dost podobně. Ale snažím se :D

harry potter

chapter 13 - Co si tím jako dokazuješ?
V poslední době se mi častokrát poštěstilo potkat svoji bývalou spolužačku a moct si s ní v klidu promluvit. Je fajn si jen tak popovídat s někým, koho nevídáte až tak často. Vím o ní, že už má dlouho přítele. Nedávno se mi ale svěřila, že spolu byli venku a potkali O. Pro ni to byl celkem šok, když její přítel řekl, že s ním pracuje v jedné firmě. Prý se spolu dokonce baví...
Jestli se tomu dá říkat baví... O. za ním jednou došel a začal mu o mojí kamarádce vykládat, že je to pí*a a že nechápe, jak s ní vůbec může chodit. Nechápu, co si tím dokazuje. V životě neměl žádnou holku; čemuž se nedá divit. Lže každé jak jen to jde.
Ale nikdy nepochopím, jak za ním mohl jen tak dojít a říct něco takový.... stejně na něj nedokážu přestat myslet.

chapter 14 - Dear future husband
Možná si to nedovedete představit, ale zjistila jsem, že asi nejsem tak nesnesitelná, jak si někteří myslí. Dokážu se bavit s lidmi a oni se mnou. Dnes mám dokonce náladu něco měnit. Schválně jsem si vyplnila kalorické tabulky a naprosto to nechápu. Podle všeho bych měla být podvyživená, ale je to přesně naopak.
Dívala jsem se na příjimačky na vysokou... Sice mám ještě dva roky, ale všichni okolo mě kvůli tomu blázní. Tak proč se jednou taky nepřidat ;) Do toho se mi ztratili dvě úplně nové učebnice... Doufám, že je najdu, protože byli celkem drahé a bude je potřebovat i další rok.
Jinak je to ve škole úplný chill. Dnes jsme měli víc jak polovinu hodin suplovaných, ve čtvrtek půjdeme na dvouhodinovou besedu a v pátek jedou spolužáci do Prahy, zatímco já se válím doma.
Taky jsem postupně začala s nechozením na tréninky; minulý čtvrtek jsem nebyla a je mi mnohem líp ;)

harry potter, map, and book image

chapter 15 - Ne, nejsem ku*va
Nevím proč, ale všichni si o mě myslí, že jsem strašně na kluky :D Neříkám, že se ráda nepodívám, když je poblíž nějaký pěkný, ale opravdu nebalím každého. Jako mám celkem talent na zjišťvání jmen a někdy i telefoních čísel, ale maximálně si s těma klukama píšu. Než je to po pár měsících přejde, protože zjistí, že jsem nehorázná píča.
Lidé, co mě znají lépe, si ještě myslí, že jsem strašně drzá a zlá... Ale já jsem se jenom od J. naučila být nehorázně upřímná. Takže jsem schopná projevit svůj názor naprosto na rovinu, což se lidem prostě nelíbí.

*Vím, že často používám slova nehorázně, prostě a strašně, ale jinak mluvit ani psát neumím :D

Pořád věřím na pohádky

6. února 2016 v 15:55 | Broken girl |  Tohle prostě nejde zařadit..
Princezna spící ve věži, čekající na svého dokonalého prince na bílém koni. Jedna věta o dvou slovech, která zvládne změnit celý svět. Polibek, který změní žabáka v elegantního prince. Hloupý Honzík, který zabije draka, aby zachránil princeznu. Statečný kovář, který projde půl světa, aby vrátil králi dceru. Zlobr, který chce zpět svoji bažinu, ale dostane víc, než v co mohl kdy doufat. Upír, který radši změní celou svoji povahu, než aby přišel o někoho, kdo ho dělá lepším...

captain, gif, and love image

Měla by jsi konečně dospět. Nic z toho neexistuje. Žádný princ nikdy nepřijde... Nemůžeš věčně čekat a věřit, že se něco stane. Pokud mu nepůjdeš naproti, nepřijde. Pravá láska neexistuje. Nezáleží na citech - hlavně, že někoho mám.

Sama pořád věřím, že přijde... Čekám na záchranu od někoho, kdo asi ani není. Cítím se sama a nepochopená... Jediný, kdo o tom ví, o to nestojí. Jenže jaký by svět byl, kdyby opravdu neexistovali princové? Naděje. Stejně jako na dně pandořiny skřínky, jsou uvnitř mě stále skryté. Pořád věřím, že se něco stane... To, co cítím, není naivita. Je to pořád dokola naděje. Nezabiješ ji... Mě možná jednou, ale ona tu bude pořád...Tenhle cit je opravdový. Jednou Ti to dojde. Vrátíš se, omluvíš se,... dáš mi, co mi dlužíš. Budeš trpět....
Tvrdíš, že ani čas Ti neotevře oči. Někdo hluboko uvnitř asi vím, že to tak dopadne. Ale proč? Vím, že jsi mě mívál rád... Vím to. Dělal jsi pro mě to, co pro nikoho jiného. Občas přemýšlím, jak moc mě teď musíš nenávidět... Na narozeniny jsi mi slíbil obejmutí... Je to půl roku. Nikde nic. Dokonce jsi změnit názor; prý by jsi to nikdy neudělal... Bylo by to divný...
Obětovala jsem Ti všechno. Není nic dražšího než čas a já Ti ho dala. Budou to tři roky... Nelituji toho. I když důstojnost očividně odplavala s ním. Seběvědomí jsem neměla nikdy. Nevadívalo Ti to. Teď se mám prý vzpamatovat. Nikdy jsem nebyla výřečný typ člověka. Vykládal jsi víc ty a obou nám to vyhovovalo. Proč je to teď jinak?


Snažím se na to nemyslet; dělat, že nejsi. Jenže nedokážu jít dál. Nedokážu žít bez tebe, jenže my nedokážeme být přátelé. Už dávno ne. Tak jako já umírám každý den, tak i ty. Nechápu to... Máš vše, co můžeš chtít. A přesto... brečíš, že jsi sám. Jenže nejsi; jsem tu. Pořád a jenom pro tebe.
Nehledám svého prince; já ho našla. Jenom čekám, než on najde mě. I kdybych byla nakonec zklamaná s tebou, bude to lepší, než být zklamaná bez tebe...