Is it my fault?

23. ledna 2016 v 11:38 | Broken girl |  Dopisy osudu
Milý osude,
říkáš mi, že se mám změnit. Že moji povahu bude vždycky každý nenávidět. A že jestli někoho miluju, tak to pro něj není žádná výhra. Opakuješ mi to. Pořád dokola a rád. Vždycky to doplníš o větu, že to potřebuji slyšet a že mi nedokážeš lhát. Všichni říkají, že je lepší slyšet pravdu, tak proč tě prosím skoro na kolenou, aby jsi mi lhal?

the hobbit, ed sheeran, and i see fire image

Nedokážu se změnit... Ne kvůl tobě. Ne bez tebe. Jsem sama. Skoro pořád. I když jsou okolo mě lidi. Nechci to změnit. Vím, že mi to nevěříš. Vím, že chceš, abych chtěla. Ale tohle mi nepomůže.
Přišel za tebou jeden kluk. A co jsi mu řekl? Ať si do mě klidně kopne... On šel a udělal to. Smál ses... Tvoji kamarádi mě nenávidí, a přes to jim to bylo líto... Je jim mě líto víc než tobě...
Nikdo mě nezná jako ty. Ale ty si toho vůbec nevážíš. Vždy, když brečím, řekneš, že jsem nevyrovnaná... Jak to mám změnit? Nikdo jiný to neví... A ty tu nejsi.
Nikdo nechápe lidi, co se řežou. Nikdy bych to neudělala, ale chápu je... Fyzická bolest se nikdy nevyrovná té psychické. Ale pomůže ti zapomenout. Na chvíli. Ale ta chvíle za to stojí.
Jídlo také není útěcha. Ale stejně chodím celý den po bytě a něco hledám.

love, Taylor Swift, and love story image

Říkáš, že jsem nevyrovnaná? Ale já nejsem. Vím, co chci a co ne... Vím kdo jsem a kdo ne. Neříkám, že se mám ráda... z větší části nemám. Ale vyrovnávat se s tím by měl někdo jiný. Říkáš, že jsem přecitlivělá. Ale každý brečí, když je úplně sám... Dostává mě to. Moje třídní učitelka o mě v hodinách vykládá, jak jsem dokonalá - většinou o mě tohle učitelé říkají - ale já to slyšet nechci. Neznají mě.
Ty jo. A co z toho mám? Prý si na mě za ty roky nezměnil názor. Tak proč jsi změnil celé svoje chování? Byla jsem tu. Vždycky. A budu tady. Prý neexistuje navždy. Ale pro mě jo. Budu navždy vedle tebe. A ať mě to zničí sebevíc, nenechám tě vyhrát...
Říkáš, že si mám udžet výhodu na své straně... Máš pravdu. Proto tě nenechám jít...
Potřebuji tě...
 


Komentáře

1 Michaela Michaela | Web | 23. ledna 2016 v 16:09 | Reagovat

I když nevím přesně co se děje.. tak nesmutni. Postav se všemu vstříc, tomu co ti říká tvůj osud a ták. A kvůli nikomu se neměň, je to hloupost. Nejlepší je být sama sebou :) A věřím, že jsi fajn. Tak nesmutni a usmívej se ♥

2 Beatricia Beatricia | Web | 23. ledna 2016 v 16:14 | Reagovat

Je to krásná, hluboká úvaha, která má duši. Ale je mi z ní moc smutno. Přála bych ti radostné chvíle bez takých okamžiků, kdy na tebe všechno padá. A neznám radu, aby tvůj dialog s osudem byl plný optimizmu a radosti ze života. Ale přece jedna rada by tu byla. Najít si nějakého přítele, který by ti takové myšlenky prostě nedovolil a byl ti oporou.☼☼☼

3 Andey Andey | Web | 23. ledna 2016 v 17:02 | Reagovat

Skvěle jsi to napsala. Postav se tom čelem a řekni: "Jsem silnější než ty." Tedy tak to alespoň dělám já. :) Uvidíš, že to zvládneš a všechno bude dobré. :)

4 Ellí Ellí | Web | 24. ledna 2016 v 18:53 | Reagovat

Je to krásný text, ale dýchá z něj na mě velký smutek... Přeji ti hodně optimismu, hodně síly na to, aby jsi všechno dokázala zvládnout. Hodně lepších zítřků.

5 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 25. ledna 2016 v 18:16 | Reagovat

Krásně, procítěně napsané, ale mezi řádky je poznamenán i hluboký smutek a bolest.
Nevím přesně, co se děje, ačkoli jsem četla části tvých článků.
Také mívám podobné myšlenky, tak jen abys věděla, že nejsi sama. Držím ti palce. A určitě jsi úžasná - z tvých příspěvků to na mě přímo dýchá. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama