No broken hearts 💔

14. února 2017 v 16:16 | Broken girl |  Diary
Ahoj,
od Silvestrovského shrnutí roku mě tu nikdo neviděl... a přesto děkuji všem, co si to přečetli, komentovali a celkově navštívili můj blog, protože bych nečekala, že tu pořád může být nějaká návštěvnost. Ale to je věc druhotná; věc hlavní je, že Vám chci dnes napsat a snad se to i podaří 😘

Přesně dneska máme Valentýn a můžete hádat, jak na tom jsem... Naprosto sama, protože J. je pořád s jeho naprosto strašnu holkou, ale aspoň se o tom nehádáme, protože ona mi nedělá nic zlýho a já prostě pořád doufám, že .... radši nic 😇. A s H. je to ještě komlikovanější, protože se líbá s klukama a k tomu chodí se dvěma holkama zaráz - můj depresivní stav to značně posílilo, protože už chodí se 2 a já pořád nejsem ani jedna z nich. Takže litr coca-coly, čokoláda a čtvrteční lego batman v kině to jistí.

love

A co jinak? Co se tancování týče je to všechno teď strašně komplikovaný. Všichni mi pořád dávají nějaký ultimáta a co já? Je mi to fuk... Já prostě vím, že chci skončit. Ať si dělají, co chtějí. Soutěžíte tajně o to mít každý rok hnusnější a hnusnější kostým, ok - já ho stejně nechci. Nevím, jak to vyznívá tady z toho písma, ale já to cítím pozitivně, cítím se tak nějak víc volně. Taky aby ne, když z 6-ti hodin týdně udělám 3, protože break mě pořád nehorázně baví a ty lidi tam mám prostě ráda ❤️

Ve škole je to těžký, ale žádná změna oproti prvnímu pololetí - vlastně některé předměty jsem začala dokonce lépe, takže co víc si přát? Kolektiv lepší ani být nemůže. Akorát mě mrzí dnešek, protože jsme měli dělat gymnastiku, což mě mega baví, jenže je mi už od rána špatně, takže jsem o to přišla... A jinak jsem se ještě zúčastnila literární soutěže a teď čekám na výsledky ✌️.

Tahkle nějak bych to ukončila, protože začínám plácat pátý přes devátý a nemá to smysl - to hlavní jsem Vám řekla. Užijte si Valentýn - ať už sami nebo s někým, ale hlavně pozitivně 👄
Broken girl
 

A jak to všechno dopadlo... ✨

31. prosince 2016 v 16:56 | Broken girl |  Diary
Dlouho; hodně dlouho jsem se tu neukázala - nebo aspoň Vám to tak může připadat, protože já tu seděla aspoň jednou týdně. V rozepsaných článcích leží miliony začátků, které nikdy neuvidí svůj konec. Omluvy se sem už ani nehodí, protože pro toto nejsou. Tak aspoň - zatím nevím, jestli je to tak populární jako loni - Vám chci shrnout celou tuto dobu; vlastně celý rok. Pečlivě jsem si zapisovala všechna svoje rozhodnutí, která mě dovedla až sem - na konec dalšího roku. Paradoxně lepšího než toho minulého, ale pro mě stejně ne dost dobrého...

2017

Leden ❄️

Všechno to začalo strašně krásně a nečekaně; J. (kdo nezná, pozná v menu ←) mi sám od sebe jen tak zavolal. Vyděsilo mě to, protože jsem věděla, že má být s ní. Nečekala jsem to natolik, že jsem to ani nedokázala zvednout... Jenže to ho neodradilo, aby mi aspoň neposlal zprávu s přáním do nového roku, za kterou jsem vážně vděčná, i když to tak nemusí vypadat.
Každý leden se u nás nesl v duchu soustředění a tenkrát byla pravdu nezapomenutelná; možná se nám nelíbila hudba, kostými, choreografie, tým,... ale i když byla kratší než normálně, oněch 8 hodin mělo dokonalé zakončení. Napadlo nás popřát našemu trenérovi k svátku, protože to tak zrovna vyšlo. Koupili jsme mu čokoládu a on nám dal za odměnu něco nevyčíslitelného - obyčejnou pusu na tvář, která od fešáka, jako je on, potěší.
Celé drama s O., protože to bylo pár dní po té, co mi psal, jak mě miluje, vyvrcholilo tím, že si mě bloknul na fb. Jenže tenkrát jsem chodila ještě na tréninky ve stejném městě jako on, takže setkání bylo nevyhnutelné a stejné jako normálně. Totální ignorace, možná se ke mě choval lépe než ostatní, za kterou jsem určitě ráda...

Únor ⛄️

Tou dobu se mi už pěkných pár měsíců líbil jeden klučina (v menu H.) od nás ze školy; stejný obor akorát jiný mladší ročník pojďme dělat, že není mladší ještě než můj mladší bratr. Naše třída odjela do Prahy hned někdy začátkem měsíce a já jako milovník spánku, odmítala jet tak brzy. Náhodou jsem skončila v jeho třídě na ten den. Jelikož jsem to věděla již dopředu, rozhodla jsem se mu napsat a tehdy byl nejzlatější prcek na světě, protože mi udělal ohromnou radost.
V tělocviku nás čekalo překvapení v podobě odchudu našeho oblíbeného učitele výměnou za dokonalého, vtipného, ale i stydlivého mladého fešáka. NJ, únor měsíc lásky... Sice mám vnitřní pocit, že mě nenávidí a možná není ani moc vnitřní... Ale určitě jedny z nějlepších hodin, který bychom určitě chtěli zpátky.
Celkově to tenkrát ve škole stálo za to. H. na mě byl sladký i nadále, protože když viděl, že jsem někde sama přisedl si a prohodil pár slov, aby mě potěšil a to jsem určitě nezapoměla. Možná to občas vypadalo, že ho odbývám, ale já jen občas nevím, co říct - přece jen je ten věkový rozdíl trochu cítit...
Přišli jarní prázdniny a já zavedla svoji novou travidici, kterou mám v plánu dodržet i v roce 2017; trip k J. domů. Neříkám, že to mělo nějaký velký význam, vliv na naše životy, nebo cokoli, protože bych lhala. Ale jsem ráda za každou chvíli, kdy můžeme být spolu sami.

Březen 🌿

Nevím, jak jsem k tomu tenkrát došla, ale řekla jsem si, že mi bude bez J. líp. Sama pro sebe jsem dala challenge nenapsat mu - už nikdy. Neříkám, že byl špatný nápad dát si od něj pauzu - a myslím, že 3 týdny jsou neuvěřitelné (vlastně skoro celý březen) - ale určitě bych o něj nechtěla přijít úplně...
Pak se stalo něco neuvěřitelného, o čem jsem ten měsíc opravdu snila; vyhrála jsem literární soutěž a to i přesto, že tam byla holka, která se těchto soutěží účastní pravidelně... Snila jsem taky o obhájení výhry, ale témata se mi vůbec nelíbí... ale ještě jeden týden čas, tak třeba...
S naší formací jsme se v březnu zúčastnili první soutěže - nebo spíše druhé, jelikož jsme jednu nestihli. Zážitek sice super, ale 4. místo nepotěší asi nikoho. Pro mě osobně je to asi nejhorší místo, na kterém můžete skončit...
O barvení hlavy všem okolo básním 365 dní v roce, a tak jsem to tenkrát udělala... Nebyla to sice barva, co jsem chěla, ale zrzavá je taky fajn. Den po obarvení se u mě zastavily mé dvě spolužačky, což byl fakt užitý den.
S formací nás čekala další soutěž, která za moc nestála a trenér se tam k nám choval otřesně, čehož si povšimli děcka i z jiných složek #děkujuVeru. Nevím ani kolikátí jsme skončili, ale neumístili jsme se na bedně ani z dálky...
Den na to, což byla neděle, jsme podnikli šílený plán. S kamarádkami jsme zajely do Brna na Fashion Week, kde měl být jeden strašně pěkný tanečník. Nebudete tomu věřit, ale trip se povedl; viděly jsme ho, máme tak miliardu fotek a prostě pecka...
Zakončení měsíce se vedlo v duchu jarního soustředka s našimi nejelpšími trenéry. Sice mi bylo ze začátku špatně a to dost, ale stejně jsem vydržela do konce a stálo to za to. Top sestavy, top lidi pojďme lhát i sami sobě, a zjištění, které zrovna top nebylo - J. holka o mě vykládá, že jí ho přebírám; vlastně kecám - celkem mě potěšilo, že se bojí...

new year

Duben 🌼

Na začátku dubna jsme nastartovali přátelství s jednou holkou, s kterou už se vlastně ani nějak nebavím; spadla do kategorie ubohost. Protože když musí objímat H. jenom, protože to zrovna vidí, tak nepatří jinam.
Největší zážitek z dubna byla opět taneční soutěž, tenktorát v Přerově. Zatancovali jsme podle našich představ a sice jsme skončili 2., přesto jsme měli ohromnou radost. Podařili se nám také 2 další úspěchy; vyfotit se s jedním porotcem a s moderátorem a ... no prostě, kdybyste je viděli...

Květen 🌺

Květen ve škole pro mě byl vcelku utrpení, protože jsem věděla, že naprosto nestíhám a už se blíží konec školního roku, což se nakonec sice nějak poddalo, ale stejně to byl děs.
Taneční sezóna se chílila se konci a my to dotáhli až do finále mistroství České republiky, kde jsme si zopakovali naše nešťastné 4. místo. Následovala pohárovka u nás, kde jsme opět nesklidli žádný úspěch, což se vzhledem k pořadateli dalo dost čekat. Další pohárovka byla v Brně, kde se nám taky vůbec nedařilo, ale mám z ní další fotku s oním porotcem.
Tento měsíc jsem se také hodně věnovala cviční, ke kterému jsem byla natolik namotivovaná, že se mi poprvé v životě podařilo dokončit 30 days challenge a to vlastně 3 naráz; kliky, sedy-lehy a dřepy.
Co se týče nešťastných věcí, byly tu dvě: holka od J. mi posílala jeho nahé fotky v její posteli na snap nedělej, že bys to nechtěla znovu vidět. Druhá byl natažený sval na noze, který mi zabránil v účasti na pár trénincích, ale nic vážného.

Červen 🌞

Začátkem června měl H. narozeniny, na které jsem mu popřála a zeptala se ho na venek. Sice kývnul, ale stejně to nějak nevyšlo.
Ve škole jsme zažili dvě významné akce: celostátní soutěž, kde jsme s kamarádem roznášeli jídlo a pití, což jsme si upřímně užívali, protože mluvíte se spoustou pěknýk borců; v jeho případě holek. Druhý byl školní výlet - po strašně dlouhé době jsem jela na výlet a byl fakt super - jsem strašně ráda za naši třídu.
Školní rok jsme s kamarádkou zakončily tanečním vystoupením na základce, které se nám ovšem moc nepodařilo, ale vystřihané záběry z něj vypadají vcelku top. Den předtím pečlivě zapisované... aha jsme měli naše první vystoupení za peníze, které jsme ovšem nikdy neviděli a známe to, takže ani nečekáme...
V taneční skupině nás čekala pouze závěrečná show, která opět měla strašné podmínky, ale stejně užitý více méně.
Vážně nevím, proč mám červen tak blbě seřazený, ale staly se ještě dvě věci. V mámině firmě se otvíral nový blok a konala se oslava, kde jsem byla a poprvý v životě jsem se projela na segway. Taky jsem zkoušela střílení z luku, ale ani se neptejte... Ta druhá věc byla návštěva krajského úřadu, což bylo opět se školou, a i když to znělo strašně, bylo to fajn.

new year

Červenec 🌊

Prázdniny u mě většinou za moc nestojí a to se přesně projevilo na červenci, kdy jsem shlédla celou 6. řadu Dance Moms. Tím zážitky nějak skončily... Vím, že jsme párkrát byli u babičky, když nám jednou oznámila, že jí našli rakovinu. Následné testy naštěstí ukázaly, že to žádná rakovina není...

Srpen 💖

Jako každé léto přišlo letní sousředění a opět naprosto top. Nechtělo se mi tam ani trochu a vím, že nejsem sama a když vynechám, co se dělo na trénincích a táborovou hru, tak prostě nejlepší.. Podařilo se mi i párkrát fakt hezky ztrapnit a to dokonce před jednou holkou, s kterou jsem moměntálně ve formaci, takže doufám, že už si to nepamatuje.
Do kin šlo Suicide Squad - jeden z nejlepších filmů, na nějž jsem šla a k mému (ne)štěstí jsem potkala J. s jeho holkou a kamarádkami. Od té doby jsem nějak vyšla z nálady se někdy stavit v kině, což jsem si nedávno opět rozmyslela.
Tento měsíc mě také O. vyvedl z omylu a vysvětlil mi, že to, co mi psal předtím v prosinci, nebyla vůbec pravda, protože to celé bylo z hecu... Akorát neví s kým, proč, jak,... nalhávej si, že lže...

Září 🌅

Začal školní rok - pár nových spolužáků, které jsem v té době sice moc nemusela, ale teď miluju úplně nejvíc. Taky jsem dostala vysvědčení z konce předchozího roku, které se mi moc nelíbilo, ale co bych za něj teď dala...
Náš milovaný trenér měl narozeniny, kam jsem jela s kamarádkou a bylo to mega. Trvalo mi strašně dlouho ji tam donutit jít, ale obě jsme byly fakt happy a nebylo to tím pivem... Cesta domů byla sice strašidelná a lituji toho pána, co slyšel naši Kdo přežije úvahu...
Koncem září jsem začala chodit na tréninky do jiného města a ten první byl nezapomenutelný. Jeden krásný 20-ti letý namakaný parkourista s 45 letou přítelkyní a 2 dětma..., jeden strašně vtipný a super kamarád, J. a já. Čekala jsem, že budou někde úplně jinde, ale nakonec to bylo fakt vtipný, protože některý kroky mi šly i lépe než jim. A cesta domů při západu slunce...

2017

Říjen 🎁

V říjnu mi bylo konečně 18 let, což jsem oslavila v pizzerii s kamarádkami. Malá oslava, ale skvělá. Z ní jsem se vydala přímo ty 4 hodiny mezitím byla cesta určitě na trénink, který byl určený na sólovou sezónu. Taky mě čekaly tři soutěže; jednou 2., jinak žádné zázračné umístění. Ale našla jsem úplně top holčinu, za kterou jsem určitě vděčná #díkyJituš
Co se týká ještě jednoho člověka, kterého jsem potkala a jsem ráda, tak to byl náš nový trenér, který je super a dokonce má holku, která se dá snést narážka na J..

Listopad 🍁

Celý listopad se u mě táhl pouze v podobě tréninků a školy, ale i tak... Hodně času jsem strávila s J. a bohužel i s jeho holkou a s O., ale nic zásadního, co by mi nějak vadilo...

Prosinec🏂

Úplně top zážitky ve školy s jedním z oněch novějších spolužáků. Nějak se nám podařilo, že jsme vedle sebe skončili v kině a díku tomu to bylo o něco snesitelnější... Ne, že by to bylo špatný, jenom na můj vkus trochu, trochu hodně dlouhý.
Taky jsme se s kamarádkami zúčastnily tradičního vánočního večírku, kde jsme před policií nenápadně schovávaly frisco, takže fakt nechápu K. proč si je musela zdravit... ale i tak to naštěstí dopadlo dobře a nikdo na nic nepřišel jj, mě 18 bylo, ale....
Můj trenér mi taky zakázal, nebo spíš nedovolil jet na mistrovství - nebo abych to vysvětlila, vůbec nic mi neřekl a bral to za vyřešené a zpětně to svedl na mě, ale víme, co od sebe čekat, že....

Tak a tohle byl můj rok 2016. Jestli jste to nedokázali přečíst celé, je to ok - je toho hodně. Doufám, že jste si ten svůj užili a hurá do dalšího...
Broken girl


Jak točit na musica.ly

4. prosince 2016 v 22:47 | Broken girl |  Guide to life 💞
Ahoj, asi všichni, co jste tu byli někdy dříve tušíte, že jsem tu strašně dlouho nebyla a možná by si to zasloužilo něco jiného, než návod na natáčení, ale tak nějak pocitově chci napsat tohle, takže Vás všechny vítám u návodu: Jak natáčet musaca.ly

starbucks

Step 1.:
Pokud jste se rozhodli, že chcete natočit nějaké to video na musica.ly je první, možná i nejdůležitejší krok, stáhnout si musica.ly. Po stáhnutí se budete muset zaregistrovat a vyplnit profil. Pokud chcete mít úspěšné musica.ly je nejlepší přidat profilovou fotku a do popisku si rozmyslet nějaké důležité a zároveň informace, které Vás popisují - třeba co máte rádi, v jaké skupině tancujete (příklad pro lidi, co tancují), nebo jaké jsou Vaše koníčky,...

Step 2.:
Sledujte populární lidi nebo lidi, co točí videa, co se Vám líbí - budou pro Vás inspirací. A občas Vám mohou dát i typ na aplikaci na stažení, která se Vám může hodit pro následnou úpravu Vašich videí jako např. funimate.

Step 3.:
Vyberte si písničku, která se Vám líbí. Poslouchejte text, popřípadě si ho přeložte do češtiny, abyste lépe pochopili, o co se v něm jedná (pokud ona písnička není v seznamu písniček na musica.ly přidejte si ji tam sami...). Když si rozmyslíte část textu, kterou chcete, pořádně si promyslete sestavu - co a ve kterou chvíli chcete dělat. Trénujte si ji buď před zrcadlem nebo před kamerou, abyste viděli, jak bude výsledek vypadat, protože občas jsou představa a realita dva odlišné světy.

Step 4.:
Až jste přescědčeni, že choreografie vypadá dobře i na kameře, tak ji naostro natočte. Když se nepovede, nevadí - vždycky to můžete smazat a začít znovu. Až budete mít výsledné video, máte na výběr: Video můžete rovnou zveřejnit, nebo ho můžete přidat, do již dříve zmiňované, aplikace a upravit. A pak už jen stačí čekat na liky a davy lidí, co Vás budou chtít sledovat.

Článek je sice kratší, ale aspoň je. Doufám, že návod k něčemu poslouží a pokud máte musica.ly, klidně mi do komentů napiště nickname - podívám se.

 


Yeah I lie to you, but don't you lie to me 👻

1. listopadu 2016 v 19:49 | Broken girl |  Diary
Ahoj, další měsíc proběhl a u nás na škole doufáme stále víc a víc, že to všechno skončí... Třeťák je v pohodě říkali... ještě žádná maturita říkali... už se tam vyznáte říkali... A realita? Hnus!! Maturitní otázky z biologie píšeme v podstatě už od prváku, jenže já se nedokážu naučit ani jednu na jednotlivý test - nedovedu si představit příští rok, kdy se budu muset naučit všechny... 😞. Ale dost o tom špatným, protože je dost pozitivního a o tom to celý bude.

rose

Od neděle se cítím tak nějak pozitivně naladěně... Všechno to začalo v neděli hned ráno, kdy jsem musela vstát někdy okolo 9-té ráno a vydat se do Brna na v podstatě poslední ligovou soutěž na moravě (jakože tento rok, kdyby to někdo pochopil jinak). Všechno bylo OK - neměla jsem toho moc na práci jenom jsem při prvním vyhlašování předávala medaile. Musím říct, že mám štestí na jednoho pohledného chalana, protože na předminulé soutěži jsem předávala stříbro a on zrovna skončil druhý a tady jsem předávala bronz a hádejte co? On skončil 3.

Tancovala jsem až někdy v podvečer a fakt jsem si to užila. Jsem v kategorii s jednou holčinou, která je strašně super a je ve stejné skupině jako tem chalan btw. Pro mě osobně to byla letos nejlepší soutěž a vím, že nejsem sama, kdo to tak cítí. Dokonce mi přišli fandit lidi od nás ze skupiny a mnou velmi milovaný trenér mi řekl, že to bylo dobrý (nejvyšší úroveň obdivu). Na vyhodnocení jsem neskočila nijak dobře, ale bylo to 🔝.

Uklízení po soutěži jsem si taky nehorázně užila. Naše tajná party v šatně s nejodpornějšími drinky ever; nošení stolů ze schodů, kdy ve chvíli, kdy mi ten stůl málem spadl, přiběhl kamarád (J. spolužák ze základky) a naštěstí mi stůl vzal. Celkem odvážná cesta domů, kdy jsem šla asi 2 kilometry skoro v 11 v noci sama tmavýma uličkama Brna, těsný stihnutí vlaku a zbytek cesty domů zakončený velmi brzy následující dne...

november

Pondělní škola rovnou padla, takže pohoda v posteli, krátká hra (2 hodiny jsou na můj vkus na hry málo 😅), dodělání slohu do češtiny, který jsem chtěla dnes odevzdat, ale asi nic... přístě... Odpoledne bych už doma nevydržela a hlavně tréninky s J. jsou prostě tréninky s J. Takže trip na jeho trénink, kde jsme celou domu s holkama (jj, byly jsme tam jenom holky a on) vymýšleli prank na něj, což zatím nijak nevyšlo, ale do konce školního roku času dost bohužel.

A dnešek začal vcelku epicky. Dobře, vstávání nic moc a vlak, který nejel včas už víc jak měsíc, mě taky nepotěšil, ale co se díky tomu nestalo? Potkala jsem se v šatně s H. (něco o něm najdete v menu - popřípadě si rozklikněte prostřední korunku; u ní je asi nejzajímavější obsah). Už strašně dlouho mi nic neřekl - ale jakože vůbec nic. Letos jsme spolu vlastně nemluvili vůbec. Až dnes ráno, když jsem to čekala úplně nejmíň, se na mě otočil a řekl mi čau. Já mu odpověděla strašně potichu, ale on se na mě otočil znovu a usmáli jsme se na sebe (i z takové blbosti teču jako 🍧 ještě teď...).

Tímhle to prozatím tak nějak končí, ale uvidíme, co a jak se bude dál vyvíjet...
Broken girl

Něco jako DRAW MY LIFE 🎨

19. října 2016 v 20:22 | Broken girl |  Tagy
Ahoj, když jste si přečetli název tohoto článku, určitě Vás napadlo, že budu kreslit obrázky, které popisují můj život. Jenže já si to mírně upravím na verzi vhodnější mému uměleckému antitalentu. Budu svůj život popisovat slovy, protože k tomu víceméně můj blog slouží, a k tomu přidám obrázky, které mi budou připadat výstižné - většinou pocházejí z we♥it.

art

Narodila jsem se před 18-ti lety v menším městě poblíž Brna. Rodiče mi daly jméno, které se mi naprosto nelíbí a nesnáším, když mi někdo tím jménem říká - i když už si pomalu začínám zvykat. Když mi byly 2 nebo 3 roky (spíš 3, ale pamatovat si to prostě nejde), jsem nastoupila do školky, kde jsem to značně neměla ráda. Učitelky jsem nesnášela ze všeho nejvíc - pamatuji si, že jsem jednou dokonce dostala pohlavek, protože jsem nechtěla jít jíst dřív, než domaluji obrázek. Vetší zlo než učitelky, byl bazén. Možná to nezní vůbec špatně, ale pro mě to byl horor. Nutili nás například dělat kotrmelce do vody, aniž bysme uměli plavat, což mě dost děsilo... Neudělala bych to vlastně ani teď.

baby art fence

V šesti letech jsem nastoupila na základní školu, kde jsme vylosovali jednu postarší učitelku, která byla vcelku milá. Vlastně jsme byli její poslední třída před odchodem do důchodu, což někdy bylo znát na to, že byla až moc milá. Popravdě, mě to dost vytáčelo. První třída pro mě byla nezbytné zlo, protože jsem uměla číst i počítat, takže to pro mě nemělo moc smysl. Jediným mým problémem bylo psaní - tento problém přervává do teď - píši sice gramaticky správně (ve většině případů), ale strašně pomalu. Zbytek první stupně probíhal relativně vpohodě. Měla jsem nějaké kamarády - dokonce jsme vymýšleli společně různá vystoupení a zvali na ně učitelky, rodiče a spolužáky a předváděli jim je.

quotes coffee girl

Druhý stupeň probíhal v značně tragičtějším stylu. Moc kamarádů jsem neměla - vlastně většinu času jsem neměla žádné, až ke konci jsem si našla 4, což se značně zvrtlo... hádky, lži apod. Z jednou z kamarádek jsme se rozhodly začít navštěvovat taneční skupinu, kde mě asi po třech týdnech (možná ani to ne) ponechala samotnou. S tím jsem se ale naučila žít, což se značně nelíbilo naší třídní, protože když soutěž vyšla blbě, tak měla škola prostě smůlu... V tomto období se začal také odehrávat zapeklitý příběh s O. a později i s J. (u J. to byla ta šťastná část příběhu). Když skončila 9. třída celkem povedeným vystoupením, byla jsem ráda, že je konec. Rozlučák, slučáky a podobné se mi vyhli obrovským obloukem a určitě nelituji...

lonely girly_m alcohol

V 16-ti jsem nastoupila na střední školu. Vůbec jsem nevěděla, na jakou jít, takže jsem ve výsledku skončila na zdravce. Zdravotnictví mě extrémně nebaví a ve většině případech mi nejde (ošetřovatelství zatím probíhá nad mé očekávání dobře). Kolektiv je skvělý - ani za nic bych neměnila (když neberu v potaz posledních pár týdnů, kdy k nám přichází random nový spolužáci... a ještě přicházet budou...). Tancování mě naprosto ničí - většinu lidí tam nenávidím a vím, že oni cítí to samé... Ale kvůli pár výjimkám tam stojí za to chodit a nechci to vzdávat.

friends enfermeria girl

Moc se toho v mém životě nestalo a nebo to nepovažuji za důležité. Ale snad se Vám to i tak líbilo, zjistili jste něco, co jste nevěděli, nebo tak něco...
Broken girl

Další články